15 C 106/2022-67 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 1. 2. 2022 se domáhal žalobce zaplacení částky 4.647 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.647 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení. Dle žaloby účastníci uzavřeli 19. 8. 2020 pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění od 19. 8. 2020. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [tovární] [značka], [registrační značka]. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s pojistným ve výši 1.914 Kč splatným v pololetních splátkách. Ke dni 19. 8. 2021 byla pololetní splátka pojistného navýšena na částku ve výši 3.174 Kč. Pojistná smlouva zanikla dne 18. 11. 2021 pro neplacení. Žalobce požadoval úhradu nedoplatku na pojistném za období od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021 a pojistného od 19. 8. 2021 do 18. 11. 2021 ve výši 4.647 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu. 2. Okresní soud v Prostějově ve věci vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Elektronický platební rozkaz byl podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za použití § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a byl rovněž vyzván, aby se vyjádřil k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu a tam založených listinných důkazů, neboť to navrhl i žalobce. Žalovanému byla stanovena lhůta 15 dnů a byl poučen, že jeho nečinnosti bude soud považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Lhůta uplynula marně. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Žalobcova skutková tvrzení o uzavřené pojistné smlouvě na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [tovární] [značka], [registrační značka], prokazuje smlouva [číslo]. Výpis předepsaného pojistného prokazuje žalobcem tvrzenou výši sjednaných pololetních plateb na pojistné ve výši 1.914 Kč respektive po navýšení 3.174 Kč. Pojistné bylo zvýšeno v souladu s podmínkami pojistné smlouvy. Ze skutkových tvrzení žalobce plynou údaje o předpisech pojistného, neuhrazeném pojistném a nedoplatku za pojistné. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě dlužného pojistného. Z předžalobní výzvy byla prokázána skutková tvrzení žalobce o tom, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě nedoplatku na výše uvedené pojistné smlouvě. 6. Podle zákona č. 168/1999 Sb. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v aktuálním znění upravuje tento zákon pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. 7. Podle § 3 tohoto zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li zákon jinak. Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu. Pojistná smlouva obsahuje vždy určení pojistitele, pojistky a údaje o vozidle, době trvání pojištění a limity pojistného plnění, stejně jako výši pojistného, jeho splatnost a způsob placení a formu a místo oznámení škodné události. (§ 3 výše citovaného zákona). 8. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/199 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. 9. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá o. z.) 10. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví Vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 11. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k uzavření pojistné smlouvy, na základě které byl žalobce povinen pojistit vozidlo žalovanému a žalovaný povinen hradit sjednané pojistné. Žalobce tuto svou povinnost splnil, neboť žalovaný byl od 19. 8. 2020 do 18. 11. 2021 účasten pojištění v souladu se smluvními podmínkami. Žalovaný však své závazky z pojistné smlouvy neplnil a pojištění zaniklo pro neplacení, neboť žalovaný nezaplatil nedoplatek na pojistném za období od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021 a pojistné za období od 19. 8. 2021 do 18. 11. 2021 splatné 30. 11. 2021 v celkové výši 4.647 Kč. Protože žalobce své závazky z pojistné smlouvy splnil beze zbytku, žalovaný neplnil a ocitl se ode dne následujícího po splatnosti pojistného až do zániku smlouvy v prodlení, soud žalobci přiznal nárok na nedoplatek na pojistném za období od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021 a pojistné, které mělo být hrazeno, za období od 19. 8. 2021 do 18. 11. 2021, v celkové výši 4.647 Kč, protože se žalovaný ocitl v prodlení, které trvá dosud, rozhodl soud v souladu s výše uvedenou zákonnou úpravou také o přiznání zákonných úroků z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 4.647 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 189 Kč. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny v prodloužené lhůtě v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.