15 C 121/2022 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 7. 2021 domáhala proti žalované zaplacení částky 24.017,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 24.017,81 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, dále částky 35,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35,13 Kč od 6. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a částky 100 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 6. 2020 do odběrného místa na adrese [obec a číslo], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná na tomto odběrném místě elektřinu odebírala. Smluvní strany se ve smlouvě dohodly, že cena elektřiny bude určena ceníkem žalobkyně platným pro dané fakturační období, a že splatnost vyúčtování spotřeby elektřiny bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Žalobkyní vyúčtované částky za období od 21. 7. 2020 do 28. 8. 2020 a od 29. 8. 2020 do 2. 9. 2020 v návrhu požadovaných částkách žalovaná neuhradila. Částka 100 Kč pak představuje smluvní pokutu za prodlení s platbou faktury. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem dne 24. 6. 2020 na odběrní místo [obec a číslo]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do uvedeného odběrného místa a související služby a žalovaná za dodanou elektřinu, její dopravu a související služby řádně platit cenu podle platného ceníku. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit smluvní pokutu 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou podle smlouvy přesahující 10 dní. 5. Žalobkyně pak žalované vyúčtovala spotřebovanou elektřinu fakturou splatnou dne 30. 9. 2020 za fakturační období od 21. 7. 2020 do 28. 8. 2020 na částku doplatku 24.017,81 Kč a fakturou splatnou dne 5. 10. 2020 za fakturační období od 29. 8. 2020 na částku doplatku 35,13 Kč. Podle obsahu spisu dosud žalovaná požadovanou částku neuhradila (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Dále byla žalované na základě uzavřené smlouvy vyúčtována smluvní pokuta za prodlení s provedením platby na základě prvně uvedené faktury, a to v částce 100 Kč, se splatností dne 14. 9. 2020. 6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaná zavázala za dodanou elektřinu a související služby řádně platit. Spotřebovaná elektřina a související služby byly žalované vyúčtovány, žalovaná však podle obsahu spisu svou platební povinnost dosud nesplnila (nebylo tvrzeno, ani prokázáno nic jiného). Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalované) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. a smluvní pokuty v dohodnuté výši (§ 2048 a násl. o. z.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.935 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 967 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.152,94 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení.