15 C 203/2021-31 — Okresní soud v Prostějově

1. Dne 1. 9. 2021 byl podepsanému soudu doručen návrh manželky na rozvod manželství účastníků řízení, kterým manželka usilovala o rozvod manželství, které považuje za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, bez naděje na obnovení manželského soužití. Manželka v návrhu uvedla, že se s manželem poznali v roce 2003 v [obec], kde manželka studovala, od roku 2006 spolu začali bydlet a sňatek uzavřeli po roce společného bydlení a po celkem čtyřleté známosti. Z manželství se narodily tři děti – [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození]. Manželé s dětmi žili v malé vesnici vzdálené cca 30 minut od města, měli velký pozemek vyžadující mnoho práce, jedno auto a rodiče velmi daleko. Manželovo povolání vyžadovalo jeho častou nepřítomnost doma, což bylo pro manželku fyzicky i psychicky náročné, neboť se dostávala do situací, které nedokázala sama řešit, potřebovala pomoci, ale manžel nebyl doma, a to ať již z pracovních důvodů anebo z vlastního rozhodnutí. V roce 2015 se mezi nimi začaly objevovat první vážné problémy způsobené především nedostatečnou komunikací a minimem společně tráveného času. Manželskou krizi manželé nedokázali adekvátně řešit, takže stále gradovala. Manžel problémy řešil dočasnými odchody ze společné domácnosti. V roce 2017 se manželé s dětmi přestěhovali do města, kde manželka snáze zvládala manželovu případnou nepřítomnost. V té době manželka poprvé začala mluvit o rozvodu jako o možnosti řešení jejich nefunkčního vztahu. O rozvod však v té době ještě nestála, chtěla, aby s manželem spolu zůstali a našli k sobě opět cestu. Manžel však návrhy manželky na obnovu jejich vztahu, návštěvu manželské poradny, psychologa nebo na duchovní obnovu odmítal. Stejně tak odmítal s manželkou mluvit a trávit s ní čas. Jejich intimní život byl minimální. V roce 2019 již byla manželka z nefunkčního manželství velmi psychicky vyčerpaná, děti se ji často ptaly, proč je smutná a pořád pláče, apod. Tehdy manželce došlo, že se jejich manželské problémy odráží i na dětech a že nevyrůstají v harmonické rodině. Na začátku roku 2020 se manželka s manželem rozešla, manžel se následně odstěhoval ze společné domácnosti. Koncem roku 2020 manžel manželku e-mailem vyzval, aby se rozhodla, zda ještě zkusí jejich vztah obnovit a popsal svoji představu a možnosti. Po krátkém pokusu žít opět spolu však manželka dospěla k závěru, že to již není možné a rozhodla se pro rozvod. Manželé spolu již více než rok nežijí, nejsou schopni spolu normálně komunikovat, nevedou společnou domácnost ani se intimně nestýkají. Manželství je tudíž již pouze formálním svazkem, který neplné svou funkci. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil. Připustil, že jejich manželství prošlo hlubokou krizí a své zodpovědnosti za to se nezříká, když mnoho záležitostí nevyřešil úplně správně a některé dokonce úplně špatně. Jako voják z povolání skutečně hodně času věnoval službě a zejména po narození dcery [jméno] se manželka v důsledku toho dostávala do složitých situací. Možná jí chyběl jeho lépe vyjádřený obdiv, jak si se vším dokázala poradit (vedle péče o rodinu byla členkou zastupitelstva obce, dokázala založit a vést spolek [anonymizováno] organizující akce pro rodiny a děti), a v té době nebyl schopen dobře identifikovat přicházející problémy. Manžel potvrdil, že jejich komunikace s manželkou byla někdy opravdu složitá, řešení nenacházeli nebo ho nehledali správně, a připustil, že ve vzteku řekl manželce leccos a že zanedbal i mnoho povinností. Uvedl, že však přesto manželství pro něho mělo a stále má nejvyšší hodnotu. Když mu manželka naznačila, že je situace opravdu vážná, začal na svém postoji pracovat. Domnívá se, že si s manželkou neudělali nic zásadního a proto stále věří, že manželství má ještě budoucnost. Manželku má stále opravdu rád a záleží mu na ní. I přes všechny problémy posledních let a odmítavé postoje manželky si nenašel žádnou jinou partnerku, chce rodinu udržet pohromadě a dát manželství ještě šanci. V rozvodu vidí přímé ohrožení jejich společných dětí, neboť tato situace vede k jejich zmatku a vnitřnímu napětí, neboť jsou vystaveny nejistotě a dělení svých citů, když se snaží vyjít vstříc matce i otci. Manžel deklaroval, že je připraven s manželkou žít a co nejlépe pracovat na funkčnosti jejich vztahu. Uvědomuje si, že ho od manželky dělí spousta ústrků, které musela absorbovat, avšak dle jeho názoru se hrady těchto bolestí obrušují a manželka s ním již normálně komunikuje ohledně dětí i ohledně dalších problémů. Manžel zdůraznil, že jsou s manželkou oba věřící a že tedy jejich manželství má také hodnotu duchovní a nezrušitelnost. Manželství tudíž nemůže a nebude považovat za rozvrácené nikdy, neboť lidé si odpouštějí nejen podle křesťanské morálky. 3. Existence manželství byla prokázána oddacím listem, dle kterého účastníci manželství uzavřeli dne [datum] v [obec] v katedrále sv. [jméno], a z občanskoprávního hlediska je manželství zapsáno v knize manželství matričního úřadu [stát. instituce] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. 4. Poměry manželů, jako rodičů, k jejich dosud nezletilým dětem – [jméno] [celé jméno manžela], narozenému [datum], [jméno] [celé jméno manžela], narozenému [datum], a [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], byly pro dobu po rozvodu manželství účastníků upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a to tak, že soud schválil dohodu rodičů (zde manželů), dle které byly všechny tři děti pro dobu po rozvodu svěřeny do střídavé péče obou rodičů, tj. vždy v každém lichém týdnu v kalendářním roce do výchovy otce (manžela) a v každém sudém týdnu v kalendářním roce do výchovy matky (manželky), s tím, že otec (manžel) se zavázal pro sudé týdny, kdy jsou nezletilí svěřeni do výchovy matky (manželky), přispívat na výživu nezletilého [jméno] částkou 5.000 Kč měsíčně, na výživu nezletilého [jméno] částkou 5.000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé [jméno] částkou 5.000 Kč měsíčně, se splatností vždy nejpozději do 15. dne každého měsíce předem k rukám matky nezletilých (manželky), s účinností od právní moci výroku rozsudku o rozvodu manželství rodičů. Z odůvodnění citovaného rozsudku, jakož i z výpovědí obou manželů soud zjistil, že manželé takto fakticky praktikují střídavou péči o své děti již od září 2021, přičemž děti stále zůstávají v domě na adrese posledního společného bydliště manželů a jejich dětí, tj. na adrese [ulice a číslo], [obec], a manželé (rodiče) se u dětí po týdnu střídají tak, jak se manželé jako rodiče ohledně svých dětí dohodli i pro dobu po rozvodu manželství. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru o naplnění zákonných předpokladů zápovědi rozvodu manželství ve smyslu ust. § 755 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, tj. že by rozvod manželství účastníků byl v rozporu se zájmy jejich nezletilých dětí, když dohoda manželů jako rodičů o střídavé péči je zcela v souladu se zájmy nezletilých dětí a zajišťuje jim i po rozvodu manželství rodičů právo na péči obou rodičů. S ohledem na skutečnost, že manželé spolu již nežijí a od září 2021 střídavou výchovu svých dětí v uvedeném rozsahu bez problémů praktikují, nebude rozvod manželství rodičů z hlediska současných poměrů dětí znamenat žádnou další podstatnou změnu. 5. Z výpovědi manželky soud zjistil, že manželka s ohledem na dlouhodobou krizi manželství již zcela ztratila víru a naději, že by se jejich vztah s manželem mohl nějak napravit a že by mohli obnovit společné soužití. Připustila, že i ona zřejmě ke vzniku krize v jejich manželství přispěla, avšak krize manželství trvá již od roku 2015, přičemž v roce 2017 si řekli, že na všechno zkusí zapomenout a chtěli začít znovu, tehdy navrhovala, aby vyhledali pomoc církve, tedy kněze, který je oddával, anebo manželské poradny, avšak manžel s žádným z těchto řešení nesouhlasil, protože zásadně odmítal, aby jakékoliv třetí osoba do jejich manželství zasahovala. Manžel ní říkal, že je zablokovaný, že se k ní nedokáže více přiblížit. Nejdříve plakala, hysterčila, snažila se jejich vztah řešit, ale nakonec se smířila s tím, že nedosáhne toho, aby ji manžel měl rád. Dle jejího názoru již situace dospěla tak daleko, že jejich vzájemné vztahy jsou již natolik narušené, že nelze očekávat obnovení jejich soužití. Jejich manželské soužití v podstatě skončilo začátkem roku 2020 a v květnu 2020 se manžel odstěhoval. Manžel sice v minulém roce, tj. v roce 2021, nakonec souhlasil s tím, že navštívili kněze, který je připravoval na manželství a oddával je, ale to už bylo pozdě, k ničemu to nevedlo, když schůzka proběhla tak, že ona byla celou dobu v slzách a neustále probírali, kdo co tomu druhému špatného v manželství udělal. Manželka uvedla, že je tedy již pevně rozhodnuta pro rozvod manželství, když už nevěří, že by jejich manželství bylo možno ještě zachránit. S manželem jsou schopni spolu normá