15 C 292/2021-49 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne 15. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2.615 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Žalobkyně se v žalobě odkazovala na uzavření pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným ujednala pojistné ve výši 6.957 Kč s roční splatností a žalovaný žalobkyni dluží na pojistném za období od 29. 3. 2020 do 9. 8. 2020 částku 2.615 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 5. 1. 2022, č.j. 15 C 292/2021-30, vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalovanému se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.): Z žalobkyní předložené pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že v právním vztahu žalobkyně a žalovaného svědčilo žalovanému postavení pojistníka a žalobkyni postavení pojistitele. Pojištění se vztahovalo na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], počátek pojištění byl stanoven na 29. 3. 2019, výše ročního pojistného činila 6.957 Kč a ujednána byla roční splatnost po 6.957 Kč. Z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že na předmětné smlouvě je evidován nedoplatek ve výši 2.615 Kč, a to za období od 29. 3. 2020 do 9. 8. 2020. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný splnil své povinnosti z posuzované pojistné smlouvy, tj. že by zaplatil pojistné za období od 29. 3. 2020 do 9. 8. 2020 ve výši 2.615 Kč. Z předžalobní upomínky a náhledu dat o sledování pohybu zásilky doručované prostřednictvím České pošty, s.p. soud zjistil, že žalovaný byl zástupcem žalobkyně před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu pod výstrahou zahájení soudního řízení a současně byl vyrozuměn o zániku smlouvy ke dni 9. 8. 2020. 5. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. 6. Podle ust. § 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. 7. Podle ust. § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle ust. § 1968 věta první zák. č. 89/2012 Sb. („o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou, platná ke dni 1. 1. 2020, činila 2 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 3 odst. 1 věta první zák. č. 168/1999 Sb. k uzavření pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, která ke dni 9. 8. 2020 zanikla z důvodu nehrazení pojistného. Z pojistné smlouvy vyplývala žalovanému povinnost platit pojistné ve sjednané výši, přičemž v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil žalobkyni pojistné za žalobkyní vymezené období. Žalovanému tak byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.615 Kč. Žalobkyni náleží vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení, neboť žalovaný se ocitl se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení, a to nejpozději od 30. 3. 2020, když splatnost pojistného, jehož poměrnou část žalobkyně požaduje, nastala již dne 29. 3. 2020. Žalobkyně se však domáhá úroků z prodlení až od 10. 8. 2020, tj. ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, což je návrh, který nemohl soud překročit (ust. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Žalovaného tak stíhá povinnost zaplatit úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy do zaplacení dluhu. Soud proto žalobě vyhověl a žalovaného zavázal platební povinností specifikovanou ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1, ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.615 Kč (bod 1., tj. z tarifní hodnoty do 10.000 Kč), ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání návrhu ve věci samé, návrh na zahájení řízení – žaloba), tj. 600 Kč, dále paušální náhrada výdajů dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve výši 100 Kč za každý ze shora uvedených tří úkonů právní služby (tj. 3 x 100 = 300 Kč) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).