4 C 98/2022-82 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím představující přirážku ve výši 1 500 Kč za to, že žalovaný uskutečnil jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku městské hromadné dopravy žalobkyně dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [variabilní symbol] soud zjistil, že dne [datum] v 9.47 hod. byl na lince [anonymizováno] kontrolován cestující – žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem, když uskutečnil jízdu bez jízdního dokladu, byl seznámen s možností jízdné a uloženou přirážku zaplatit a o postupu žalobkyně při nezaplacení přirážky, či jízdného ve stanovené výši. Zápis obsahuje podpis cestujícího. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 1 500 Kč za přirážku k jízdnému (doklad o odeslání žalovanému poštovním podacím archem). Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání uvedené pohledávky. Žalobkyně doložila Smluvní přepravní podmínky Integrovaného dopravního systému [územní celek], platné od 1. 2. 2021 (dle čl. 10 odst. 4 výše přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu činí 1 500 Kč za každého cestujícího, pokud není níže stanoveno jinak). 5. Soud dále zjistil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti na dobu 5 let od právní moci rozsudku tak, že není schopen samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, žalovaný není schopen vykonávat aktivní ani pasivní volební právo (rozsudek [Okresního soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ([spisová značka], [spisová značka]), právní moc [datum]). Jeho opatrovníkem je jeho matka [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění tohoto rozsudku se podává, že žalovaný bydlí ve společném domácnosti se svojí matkou (opatrovníkem), studuje na speciální střední škole v [obec] tříletý obor kuchař, je v péči psychiatrické ambulance v [obec], a to pro lehkou mentální retardaci s poruchami chování, je velmi snadno ovlivnitelný a manipulovatelný, hrozí riziko jeho zneužití. Jeho porucha je poruchou trvalého rázu, není ovlivnitelná léčbou, lehká mentální retardace postihuje všechny složky inteligence, postižení jsou většinou emočně a sociálně nezralí, potřebují podporu a vedení v sociálně a ekonomicky náročnějších situacích, jsou zvýšeně sugestibilní, méně kritičtí, málo předvídaví, špatně reagují na nebezpečí, jejich myšlení je mechanické, nesamostatné, mají problém odlišit podstatné od nepodstatného, vázne logické myšlení. U žalovaného je navíc přítomna porucha chování s impulzivními a disociálními rysy osobnosti, byl opakovaně psychiatricky hospitalizován pro poruchy chování, jako je lhaní, drobné krádeže a ubližování mladším dětem. Duševní porucha negativně ovlivňuje jeho volní a rozpoznávací schopnost. Žalovaný nemá dostatečný pojem o hodnotě peněz, je schopen samostatně nakládat pouze s kapesným ve výši 300 Kč týdně, žalovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy, není schopen si obstarávat své záležitosti a jednat na úřadech, není schopen samostatně rozhodovat o svém zdravotním stavu, o své hospitalizaci, ani udělit souhlas k provádění léčebných výkonů. Prognosticky není předpoklad významného zlepšení stavu posuzovaného. Dále se z odůvodnění tohoto rozsudku podává, že žalovaný nedostává žádné kapesné, dle opatrovníka není schopen účelně hospodařit s žádnou finanční částkou, když jde něco nakupovat, dostane přesný obnos peněž. 6. Soud dále zjistil, že v době od [datum] do [datum] byl žalovaný hospitalizovaný v Psychiatrické léčebně v [obec]. 7. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaný sice [datum] uskutečnil jízdu v dopravním prostředku městské hromadné dopravy žalobkyně, kdy vstupem do dopravního prostředku konkludentním jednáním uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě dle § 2550, § 2578 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a přistoupil k přepravním podmínkám žalobkyně, k tomu § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Žalovaný byl povinen za přepravu zaplatit jízdné, avšak žalovaný za přepravu jízdné nezaplatil a neprokázal se jízdním dokladem. Protože je žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen samostatně právně jednat v žádných záležitostech vyjma běžných záležitostí každodenního života, a v době uskutečnění této jízdy v dopravním prostředku žalobkyně byl již takto omezen ve svéprávnosti, i se zohledněním popisu jeho zdravotního stavu (jak je uveden v odst. 5 tohoto odůvodnění s tím, že jeho stav je nepochybně přinejmenším stále stejný, viz jeho hospitalizace, jak je uvedeno v odst. 6 tohoto odůvodnění) dospěl soud k závěru, že žaloba o zaplacení přirážky k jízdnému 1 500 Kč (tedy nikoli samotného jízdného) není důvodná, neboť žalovaný není schopen porozumět důsledkům uzavření této smlouvy o přepravě v tom ohledu, že kromě jízdného, jakožto platby za přepravu, v případě jízdy tzv.„ na černo“ bude muset zaplatit částku několikanásobně přesahující samotné jízdné. Samotné uzavírání smluv o přepravě (s výhradou konkrétních okolností případu) v městské hromadné dopravě soud považuje jako běžnou záležitost každodenního života, avšak u žalovaného má soud s ohledem na jeho zdravotní stav za to, kdy žalovaný ani nemá dostatečný pojem o hodnotě peněz, že si není schopen vůbec uvědomit následky nezaplacení jízdného, tedy riziko, že bude kontrolován revizorem s tím, že by vůbec chápal to, co znamená přirážka k jízdnému a že by dokázal vnímat její hodnotu (1 500 Kč) oproti ceně jízdného. Soud proto podané žalobě nevyhověl, stejně tak nevyhověl požadovanému příslušenství pohledávky (§ 510 odst. 2 o. z.). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl zcela úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly.