6 C 2/2022-48 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) z titulu dluhu z neuhrazené smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč, na níž vznikl žalobkyni nárok v důsledku nevrácení pronajatého technického zařízení poskytnutého žalovanému na základě Smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy bylo žalovanému poskytnuto do užívání zařízení Set-top box/CA Modul s.č. [anonymizováno]. Pro případ nevrácení zařízení žalobci byla mezi smluvními stranami sjednána smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč. Žalovaný pronajaté zařízení převzal, avšak po ukončení smlouvy jej žalobkyni nevrátil. Žalovanému byla dne 5. 1. 2021 zaslána výzva ke splnění závazků plynoucích ze Smlouvy. Nakonec byla žalovanému odeslána předžalobní výzva ze dne 25. 6. 2021 (odeslána 28. 6. 2021). 5. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, jejíž součástí bylo ujednání o smluvní pokutě podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kterou se pro případ nevracení pronajatého zařízení žalovaný zavázal zaplatit ve výši 5.000 Kč. Z obsahu spisu a provedených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný zařízení řádně a včas vrátil, žalobkyni proto vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty v částce 5.000 Kč. Žalovaný nesplnil svou platební povinnost, a proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 8. náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o výzvách, částkách a lhůtách (a lze je tak považovat za ustálený vzor).