6 C 26/2022-38 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení žalované částky 2.970 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení v kapitalizované výši 548 Kč) s odůvodněním, že žalovaná se stala držitelkou televizního přijímače a přihlásila se jako poplatník do příslušné evidence. Žalovaná však nedostála své zákonné povinnosti a i přes výzvu žalobce nezaplatila televizní poplatky za období od 11/2018 do 12/2020 v žalované částce. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná je podle potvrzení o přihlášení jako poplatníka televizních poplatků (výpis vytvořený na základě kmenových dat obdržených od České pošty) poplatníkem televizního poplatku od února 2016, podle doloženého výpisu detailu dluhu však i přes výzvu žalobce nezaplatila televizní poplatky v rozhodném období specifikovaném v žalobě (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala úhradu těchto poplatků) a dluží tak žalovanou částku. 5. Podle § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005, o rozhlasových a televizních poplatcích, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 cit. zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná je poplatníkem televizních poplatků a nesplnila svou zákonnou povinnost a poplatky v rozhodné době i přes výzvu žalobce neuhradila. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalované) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2.970 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o výzvách, částkách a lhůtách (a lze je tak považovat za ustálený vzor). 8. Lze dodat, že po vyhlášení rozsudku žalovaná podáním ze dne 21. 4. 2022 sdělila, že svůj dluh uznává a předložila doklad o zaplacení částky 2.970 Kč. K této skutečnosti však nemohlo být přihlédnuto, neboť k ní došlo až po rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).