6 C 58/2022-55 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovanému byla vyúčtována spotřebovaná elektřina, žalovaný však dosud částku zcela nezaplatil. 2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu (§ 157 odst. 4 o. s. ř.) Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], jako dodavatelem a žalovaným jako odběratelem dne [datum] na odběrní místo [ulice a číslo], [obec]. Na základě smlouvy se dodavatel zavázal dodávat elektřinu do uvedeného odběrného místa a související služby a žalovaný za dodanou elektřinu, její dopravu a související služby řádně platit dohodnutou cenu. Předchůdce žalobkyně pak žalovanému vyúčtoval spotřebovanou elektřinu fakturou splatnou dne 8. 4. 2019 za fakturační období od 13. 10. 2018 do 14. 3. 2019 na částku doplatku 5.063 Kč. Podle návrhu dosud žalovaný i přes upomínky uhradil pouze částku 1.930 Kč. 5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zák.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaný zavázal za dodanou elektřinu a související služby řádně platit. Spotřebovaná elektřina a související služby byly žalovanému vyúčtovány, žalovaný však podle obsahu spisu svou platební povinnost dosud řádně nesplnil (nebylo tvrzeno, ani prokázáno nic jiného). Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalovaného) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. K aktivní věcné legitimaci žalobkyně v řízení je třeba doplnit, že byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní a oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 19. 10. 2021, odeslaným žalovanému podle podacího lístku téhož dne. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení postupitelem vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3.133 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení.