6 C 84/2022-51 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem podaným u soudu 22. 6. 2022 se žalobkyně domáhala proti žalovaným uložení povinnosti platit na účet České republiky – Úřadu práce České republiky počínaje dnem 4. 4. 2022 výživné na mladého dospělého [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], a to žalovaná 1 v částce 2.500 Kč měsíčně a žalovaný 2 v částce 1.500 Kč měsíčně. Návrh byl odůvodněn tím, že na základě rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla u dříve nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], soudem nařízena ústavní výchova do její zletilosti. Soud rodičům (žalovaným) výživné pro nezl. [jméno] na účet výchovného ústavu nestanovil. Ústavní výchova [jméno] [celé jméno žalované] byla ukončena ke dni [datum]. Dne [datum] rozhodl žalobce podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, přiznat ode dne 4. 4. 2022 dávku zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15.000 Kč měsíčně, oprávněné osobě [jméno] [celé jméno žalované]. Nyní zletilá [jméno] [celé jméno žalované] se ve školním roce 2021 2022 soustavně připravuje na budoucí povolání na Střední odborné škole v [obec]. S ohledem na poměry žalovaných, jak jsou žalobkyni známy je pak požadováno výživné v navrhované výši. 2. Žalovaná 1 se k návrhu vyjádřila tak, že nárok na výživné nijak nezpochybňuje, a rozhodnutí ponechává na uvážení soudu. Záležitost se však mohla řešit dříve, neboť zpětné stanovení výživného ji přivede do dluhů. U jednání soudu pak dále namítala, že dcera si výživné nezaslouží, když má přítele, který vydělává, a sama má rovněž příjmy z brigád. Žalovaný 2 poukazoval na aktuální finanční poměry, které mu neumožňují výživné platit. 3. Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], se podává, že u dříve nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla nařízena ústavní výchova do její zletilosti. Soud žalovaným výživné pro nezl. [jméno] na účet výchovného ústavu nestanovil. 4. Z potvrzení [příjmení] domova a [ulice] jídelny, [obec], soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] pobývala v zařízení a po ukončení ústavní výchovy nabytím zletilosti až po dobu přípravy na budoucí povolání v období od 14. 12. 2016 do 31. 3. 2022. 5. Z potvrzení o studiu soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované] ve školním roce 2021 2022 studuje na Střední odborné škole [obec]. 6. Z rozhodnutí Úřadu práce – Krajská pobočka v Olomouci ze dne 14. 4. 2022 bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] byla přiznána podle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dávka zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 15.000 Kč, a to ode dne 4. 4. 2022. 7. Z potvrzení Městského úřadu Konice bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalované] má vypracován individuální plán mladého dospělého podle § 50d zák. č. 359/1999 Sb. ze dne [datum]. 8. Z výpovědi svědkyně [jméno] [celé jméno žalované] soud zjistil, že v současné době žije ve společné domácnosti s přítelem, a spolu finančně hospodaří. Bydlí v bytě 2+kk, který má v nájmu, a nájem a inkaso činí 16.500 Kč měsíčně. Z příjmů má k dispozici zaopatřovací příspěvek 15.000 Kč měsíčně, potom do července 2022 přídavek na dítě. Kromě toho si v létě brigádou přivydělávala v období od března do října 2022 s příjmy do 10.000 Kč měsíčně. Od prosince 2022 bych pak měla být zaměstnaná v trafice, příjmy tam budou spíše nižší. Jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty. Studuje ve druhém ročníku nástavbového studia na střední škole na [anonymizováno] náměstí v [obec], v oboru podnikání. Tento školní rok bude maturovat a pak bych chtěla pokračovat ve studiu vysoké školy. Přítel [jméno] [jméno] je v současné době asi měsíc bez práce, před tím pracoval jako zedník s příjmy kolem 30.000 Kč. Od prosince 2022 by měl nastoupit v [jméno]. Vyživovací povinnost přítel nemá. Na škole studuje řádně, studijní povinnosti plní. Nějaké mimořádné výdaje nemá. S rodiči v kontaktu spíše není, na výživu jí ničím nepřispívají. 9. Z výpovědi žalované 1 bylo zjištěno, že žije sama, bydlí v bytě 1+kk v nájmu, kde výdaje na bydlení, nájem a inkaso jsou něco přes 5.000 Kč měsíčně (od ledna 2023 by se měly platit vyšší zálohy na elektřinu o 1.000 Kč). Je v invalidním důchodu a jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty. Nemá dalších vyživovacích povinností. Vyšší výdaje má v souvislosti se zdravotním stavem, např. na dojíždění na kapačky, což vyjde na asi 1.000 Kč. Také musí brát speciální inzulín, výdaje tam jsou 1.000 Kč za měsíc. Jako diabetička má také omezení, pokud jde o stravování. S dcerou v kontaktu není, ani ničím nepřispívá. Dále má výdaje na telefon a internet 1.500 Kč měsíčně. 10. Výdaje na bydlení žalovaná doložila evidenčním listem k bytu [číslo] v domě [adresa] v obci [obec], přičemž nájemné bylo stanoveno na 1.684 Kč, vodné, stočné, komunální odpad 550 Kč a zálohová platba na elektrické energie 3.000 Kč měsíčně. 11. Z výpovědi žalovaného 2 soud zjistil, že žije sám, bydlí v rodinném domě 3+1, který je v jeho vlastnictví. Topí se dřevem a výdaje jsou na sezónu nyní 12.000 Kč. Dále platí SIPO, kde je elektřina, plyn, rozhlasový a televizní poplatek v částce 2.480 Kč měsíčně. Dále jednou za rok má výdaje na vývoz žumpy. Dále hradí domovní daň, údržbu domu apod. Výdaje se zdravotním stavem má na nějaké léky, řádově stokoruny měsíčně. Pobírá invalidní důchod 8.500 Kč měsíčně a příspěvek na bydlení zhruba 2.000 Kč měsíčně. Jiné příjmy nemá, ani majetek větší hodnoty či větší úspory. Na obědy hradí za měsíc 2.150 Kč. S dcerou v kontaktu není, ničím jí nepřispívá. Má invalidní důchod 1. stupně, ale špatně chodí a podle stanoviska žalovaného by si jen obtížně mohl nějak přivydělávat. 12. Žalovaný 2 pak výdaje doložil platebními doklady SIPO za říjen 2022 a zejm. listopad 2022 na částku 2.480 Kč včetně elektřiny 2.100 Kč a plynu 200 Kč. Dále vyúčtováním od firmy [anonymizováno] za období od [datum] do [datum] na částku 2.310 Kč za dovoz a donášku obědů, za srpen 2022 v částce 2.420 Kč, a za červenec 2022 v částce 1.720 Kč. Dále předložil vyúčtování služeb [právnická osoba] [anonymizováno] za září – říjen 2022 na částku 456,50 Kč a výpis ze zdravotní dokumentace vyhotovený MUDr. [jméno] [příjmení], praktickým lékařem v [obec], z listopadu 2022, z něhož bylo zjištěno, že trpí esenciální (primární) hypertenzí, dále čistou hypercholesterolemií a hyperglykémií bez známek zánětlivé artritidy a tofu. 13. Ze zpráv Úřadu práce ČR soud zjistil, že [jméno] [celé jméno žalované], ani žalovaní nepobírají žádné dávky hmotné nouze. Žalovaná 1 nepobírá ani dávky státní sociální podpory. Žalovanému 2 je pak vyplácen příspěvek na bydlení v roce 2022 v rozmezí od 1.604 Kč do 2.063 Kč. [jméno] [celé jméno žalované] pak pobírá zaopatřovací příspěvek 15.000 Kč měsíčně a do července 2022 pobírala přídavek na dítě 880 Kč měsíčně. 14. Ze zprávy [obec] správy sociálního zabezpečení pak soud zjistil, že žalovaná 1 pobírá invalidní důchod třetího stupně v aktuální výši 17.913 Kč měsíčně (od ledna 2022 ve výši 16.210 Kč a od června 2022 ve výši 17.220 Kč) a žalovaný 2 invalidní důchod prvního stupně 8.442 Kč měsíčně (od ledna 2022 ve výši 7.889 Kč a od června 2022 ve výši 8.217 Kč). 15. Soud měl dále k dispozici opatrovnický spis Okresního soudu v Prostějově dříve nezletilé [jméno] [celé jméno žalované] sp. zn. [spisová značka]. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že návrh je částečně důvodný. 17. Podle ustanovení § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce. 18. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 o. z.). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 o. z.). Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 19. Z citované právní úpravy vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem, jimž je vyplácen zaopatřovací příspěvek nezaniká. Právo dítěte na výživné však přechází na Českou repub