8 C 32/2021-36 — Okresní soud v Prostějově

1. Manželka svým návrhem doručeným soudu dne 29. 1. 2021 zahájila řízení o rozvod manželství. 2. Manžel se k návrhu připojil a s rozvodem manželství souhlasil. 3. Soud proto nejdříve přezkoumal, zda jako český soud má pravomoc ve věci jednat, zda k projednání je věcně i místně příslušným právě Okresní soud v Prostějově a podle kterého právního řádu a hmotného práva je třeba věc projednat a rozhodnout. 4. Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. 5. Mezi Českou republikou a Ukrajinou byla uzavřena Smlouva o právní pomoci v občanských věcech, publikovaná pod č. 123/2002 Sb. mezinárodních smluv Sb.M.S. 6. Podle článku 30 odst. 2 Smlouva o právní pomoci v občanských věcech, jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. 7. Podle článku 30 odst. 4 Smlouvy České republiky s Ukrajinou o právní pomoci při projednání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odst. 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství použití hmotné právo svého státu. 8. Účastníci měli poslední společné bydliště v České republice a stále mají oba evidovaný trvalý pobyt na území České republiky, je tedy dána pravomoc českého justičního orgánu k řízení o rozvod jejich manželství. Soud proto současně pro právní posouzení použije českou právní úpravu, tj. český občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) 9. Věcná příslušnost Okresního soudu v Prostějově je pak dána podle § 3, odst. 1 a místní příslušnost podle § 383 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, neboť pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení. Manželé pak měli poslední společné bydliště v okrese Prostějov Okresní soud v Prostějově je proto soudem místně příslušným. 10. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav: 11. Manželé uzavřeli manželství dne [datum] v městě [název] na [země]. Z manželství se účastníkům narodily dvě děti, [jméno] [příjmení] dne [datum] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Poměry k nezl. dětem pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací], ve znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací]. Rozsudek nabyl právní moci dne 26. 8. 2021. Tímto rozsudkem byly nezl. děti manželů svěřeny do péče matky a otec byl zavázán hradit na výživu nezl. [jméno] částku 6.500 Kč měsíčně + 1.000 Kč měsíčně na tvorbu úspor a na nezl. [jméno] částku 4.500 Kč měsíčně + 1.000 Kč na tvorbu úspor. Z výpovědi manželky, vyjádření manžela a obsahu opatrovnického spisu bylo zjištěno, že manželství bylo funkční do října roku 2020. Manžel jezdil na časté pracovní pobyty mimo Českou republiku od roku 2011, a to nejprve do Holandska a poté do Belgie. Manželství však i přes tuto okolnost zůstávalo plně funkční, zejména díky častým telefonickým kontaktům. Od října 2020 se však manžel v komunikaci s manželkou odmlčel. V prosinci roku 2020 pak krátkou zprávou manželce sdělil, že navázal vztah s jinou ženou a požádal ji, aby zařídila rozvod manželství. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že nezl. děti jsou o situaci v rodině informovány a v současné době jejich vztah k otci, zejména u starší dcery, je poznamenám skutečností, že otec navázal známost s jinou ženou. U dětí se však neprojevily výrazné zdravotní ani psychické potíže v souvislosti s rozvodem manželů. Z obsahu připojeného opatrovnického spisu bylo zjištěno, že manžel, který od 1. 3. 2021 podle svého písemného vyjádření bydlí s přítelkyní, se k žádnému ústnímu jednání ve věci svých nezl. dětí nedostavil. Z jeho písemných vyjádření bylo zjištěno, že ani osobní styk manžela s jeho nezl. dětmi pravidelně neprobíhá, styk je realizován formou elektronické komunikace na dálku. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že manželství považuje za natolik narušené a nefunkční, že již není reálné obnovení společného soužití a na zachování manželství proto manželka neměla zájem. 12. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 13. Podle § 755 odst. 2 písm. a) o.z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. 14. Podle § 755 odst. 3 o.z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 15. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. 16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o.z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o.z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství byly shledány na straně manžela, který navázal trvalý a dlouhodobý vztah s jinou ženou, což vedlo k narušení vzájemné důvěry, citových vazeb, komunikace a ke vzniku nezájmu obou manželů na dalším trvání manželství. 17. Rozvod manželství není v rozporu ani se zájmy nezl. dětí, jejichž postavení je dostatečně ošetřeno na základě soudem schválené dohody účastníků za účasti opatrovníka nezl. dětí. 18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku v řízeních, které je možné zahájit i bez návrhu, v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských.