8 C 375/2020-30 — Okresní soud v Prostějově

1. Manželka svým návrhem doručeným soudu dne 4. 11. 2020 zahájila řízení o rozvod manželství s odůvodněním, že manželství již není dlouhodobě funkční poté, co manželé ukončili společné soužití v dubnu roku 2020. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. 3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. Z manželství se účastníkům narodily dvě děti, [jméno a příjmení] dne [datum] a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Poměry k těmto nezl. dětem byly upraveny za účasti opatrovníka nezl. dětí rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 12. 11. 2021. Podle tohoto rozsudku byla schválena dohoda rodičů nezl. dětí, na základě které byly nezl. děti svěřeny pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otec se zavázal hradit výživné ve výši 2.300 Kč na každé z obou nezl. dětí. Ze shodné výpovědi manželů bylo zjištěno, že děti snáší situaci v rodině dobře, jsou o situaci informovány a nedošlo u nich k zásadnímu zhoršení psychického či zdravotního stavu. Ze shodující se výpovědi manželů bylo zjištěno, že manželství fungovalo zpočátku dobře, avšak postupně docházelo mezi manželi k neshodám až hádkám v souvislosti s tím, že manžel často navštěvoval pohostinství, kde trávil několik hodin denně s kamarády a kde konzumoval alkohol. V důsledku toho rodina trpěla nedostatkem financí, kdy manželka neměla z čeho hradit ani svačiny pro nezl. děti. Rovněž péče o domácnost a o děti spočívala zejména na manželce a současně manželka obtížně tolerovala, že manžel se vracel domů pod vlivem alkoholu. Tento stav v manželství trval několik let a manželka uvažovala o rozvodu. Důvodem, pro který se rozhodla podat návrh na rozvod, byla nevěra na straně manžela, která vedla i ke zrušení společného soužití v dubnu roku 2020. Poté již manželé neobnovili společné soužití a žádný z nich o to ani neměl zájem. Oba považovali manželství za definitivně nefunkční a rozvrácené. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. Podle § 755 odst. 2 písm. a) o.z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. 6. Podle § 755 odst. 3 o.z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 7. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o.z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o.z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství byly shledány zejména na straně manžela, který svůj volný čas trávil s kamarády v pohostinství, kde konzumoval alkohol. To postupně vedlo k citovému odcizení, vzájemné nedůvěře a oboustrannému nezájmu na dalším trvání manželství, když tuto situaci završila i nevěra na straně manžela. 9. Rozvod manželství není v rozporu ani se zájmy nezl. dětí, jejichž postavení je dostatečně ošetřeno na základě soudem schválené dohody účastníků za účasti opatrovníka nezl. dětí. 10. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku v řízeních, které je možné zahájit i bez návrhu, v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských.