9 C 135/2022-28 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 11. 5. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 2.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.500 Kč od 28. 5. 2021 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby byl žalovaný převezen dne 18. 5. 2021 do záchytné stanice žalobce, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření a ošetření. Za pobyt a tyto úkony vyúčtoval žalobce celkové náklady 2.500 Kč. Žalovaný svůj dluh ve výši 2.500 Kč uznal a téhož dne převzal Osobní účet pacienta ze dne 19. 5. 2021. Skutečné náklady byly kalkulovány dle ceny záchytné stanice za rok 2020 -2021. Žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho, přestože byl k úhradě dlužné částky dne 4. 10. 2021 vyzván. 2. Okresní soud v Prostějově vydal platební rozkaz, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Platební rozkaz podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) za použití ust. § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušen. 3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobě vyjádřil a zároveň byl vyzván, aby se vyjádřil také k záměru soudu rozhodnout věc bez nařízení jednání, vycházejíc pouze z obsahu spisu tak, jak s tím souhlasil i žalobce. Žalovaný byl poučen, že nevyjádří-li se, bude soud jeho nečinnost považovat za souhlas s postupem podle § 115a o.s.ř. Žalovaný se nevyjádřil. 4. K projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení věci souhlasí. (§ 115a o.s.ř.) 5. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání a vycházejíc z obsahu spisu zjistil následující skutkový stav. Z potvrzení o poskytnutí záchytu [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný byl 18. 5. 2021 od 17:35 hodin do 19. 5. 2021 6:59 hodin umístěn na [anonymizováno] záchytné stanici žalobce pro dechovým analyzátorem zjištěnou hladinu 0,8 promile alkoholu. Záchyt žalovaného byl vyžádán [anonymizováno] policií v [obec]. Z osobního účtu pacienta bylo zjištěno, že žalovaný byl dne 18. 5. 2021 umístěn v záchytné stanici žalobce a propuštěn 19. 5. 2021. Žalobce poskytl žalovanému službu, kterou účtoval v souladu se zákonem a úhradovou vyhláškou o bodovém ohodnocení pro pobyt v záchytné stanici ve výši 2.500 Kč. Žalovaný 19. 5. 2021 svůj závazek k zaplacení částky 2.500 Kč za pobyt v záchytné stanici uznal a zavázal se, že částku zaplatí do osmi dnů od převzetí Účtu pacienta. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 4. 10. 2021 zaslané žalobcem žalovanému bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky za pobyt v záchytné stanici. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě za pobyt v záchytné stanici. 6. Podle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. o opatření k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt v záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl takto ošetřenou osobou a uznal dluh za pobyt v záchytné stanici ve výši 2.500 Kč a v dohodnuté lhůtě osmi dnů tyto částky neuhradil, soud žalobě vyhověl, a to včetně požadovaných úroků z prodlení v souladu s ustanoveními § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky (15. 12. 2020). 7. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. (§ 1968 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) 8. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vládní nařízení. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená. (§ 1970 o. z.) 9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce povinnost danou zákonem splnil, neboť žalovanému poskytl vyšetření a ošetření v jeho zařízení. Žalovaný byl ošetřen v záchytné stanici žalobce na základě žádosti [anonymizováno] policie v [obec], při zjištěné hadině alkoholu 0,8 promile. Vzniklé náklady žalobce účtoval v souladu s úhradovou vyhláškou, žalovaný nezaplatil, přestože svůj závazek k úhradě uznal. Následující den po splatnosti se žalovaný ocitl v prodlení, které dosud trvá. Soud proto žalobě vyhověl a žalovanému uložil uznaný dluh za vyšetření a ošetření zaplatit, a to včetně úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 1970 o.z.) 10. Protože žalobě bylo vyhověno, rozhodl soud ve výroku II. o přiznání nákladů řízení žalobci. Náklady řízení byly přiznány podle §§ 142 o.s.ř. a 142a o.s.ř., a to za zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč, za tři úkony právní služby dle vyhl.č. 177/96 Sb. z tarifní hodnoty 2.500 Kč, tedy 3 krát 200 Kč, a tři režijní paušály dle stejného předpisu po 100 Kč a 21% DPH ve výši 189 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech. 11. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. byla stanovena prodloužená lhůta k plnění.