13 C 175/2023-71 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] zaplacení žalovaných částek s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti k vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo 1“), a v období od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti k vozidlu [registrační značka], [příjmení]: S [bankovní účet], číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo 2“), kterých je žalovaný vlastníkem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (upomínky k úhradě nedoplatku ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] včetně sledování zásilek, předžalobní upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] včetně dokladů o odeslání a online sledování zásilek, výzvy k úhradě ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], údaje o vozidlech). Žalovanému byla výzva k postupu dle § 115a o.s.ř. doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu a právnímu posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný byl v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka] a v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], přičemž k těmto vozidlům neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše pojistného za výše uvedená období činí souhrnnou částku 17.585 Kč (12.545 Kč za Vozidlo 1 a 5.040 Kč za Vozidlo 2), přičemž žalobkyně k tomuto přičetla dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí výše zmíněný zákon, částku 1.200 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za jednu takovou upomínku, přičemž žalobkyně prokázala, že tyto upomínky zaslala celkem čtyři. Výzvami ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaný ničeho neuhradil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a neuzavřel jako vlastník vozidel smlouvy o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaný neprokázal) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek za uvedená období a vozidla, přičemž výše příspěvku je stanovena v příloze k zák. č. 168/1999 Sb. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.704 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18.785 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, 4x předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).