13 C 242/2022-90 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhala zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti k vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo 1“), a v období od [datum] do [datum] nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti k vozidlu [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo 2“), kterých je žalovaný vlastníkem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci se konalo dne [datum] jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil a žalobkyně se z něj prostřednictvím svého právního zástupce omluvila podáním ze dne [datum]. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti žalovaného a přitom vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti: - Z předžalobních upomínek právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], [datum] a [datum] včetně dokladů o odeslání a online sledování zásilek, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužných částek. - Z výzev k úhradě dlužné částky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] včetně sledování zásilek a z upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum], že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě dlužného pojistného za vozidla. - Ze zjištěných údajů o vozidlech specifikovaných výše, že žalovaný byl v rozhodném období jejich vlastníkem. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka] a v rozhodné době od [datum] do [datum] evidován jako vlastník vozidla [registrační značka], přičemž k těmto vozidlům neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše pojistného za výše uvedená období činí souhrnnou částku 29.030 Kč (21.190 Kč za Vozidlo 1 a 7.840 Kč za Vozidlo 2), přičemž žalobkyně k tomuto přičetla dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí výše zmíněný zákon, částku 1.200 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za jednu takovou upomínku, přičemž žalobkyně prokázala, že tyto upomínky zaslala celkem čtyři. Výzvami ze dne [datum], [datum] a [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaný ničeho neuhradil. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a neuzavřel jako vlastník vozidel smlouvu o povinném ručení (resp. žalovaný neprokázal opak) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek za uvedená období, přičemž výše příspěvku je stanovena v příloze k zák. č. 168/1999 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit včetně úroků z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného. (výrok I.) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.066 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29.030 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý z šesti úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, 4x předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.400 Kč ve výši 504 Kč (výrok II.) Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).