13 C 37/2023-14 — Okresní soud v Prostějově

Dne [datum] podala manželka u Okresního soudu v Prostějově návrh na rozvod manželství, manžel se k návrhu připojil. U ústního jednání soud provedl dokazování oddacím listem a výslechem účastníků a po takto provedeném dokazování zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum], z manželství se narodily dvě dnes již zletilé dcery ([jméno] a [jméno]). Manželé spolu od června 2021 nevedou rodinnou domácnost, nežijí spolu intimně. Ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství spočívajících na straně obou manželů, a to v rozdílnosti jejich povah a zájmů, v rozdílnosti náhledu na život a ve vzájemném citovém odcizení. Podle § 755 odst. 1, 3 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na straně obou manželů, a to v rozdílnosti jejich povah a zájmů, v rozdílnosti náhledu na život a ve vzájemném citovém odcizení. (výrok I.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možno zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci soud neshledal, manželé navíc shodně navrhli, aby si každý z nich nesl náklady řízení sám. (výrok II.)