13 C 75/2023-34 — Okresní soud v Prostějově

Dne [datum] podala manželka návrh na rozvod manželství účastníků s odůvodněním, že manželství uzavřené dne [datum] s manželem je fakticky jen formálním svazkem, když manželé spolu nežijí nejméně 3 roky. Manželka uvedla, že v současné době je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, o které manželka nemá zájem. Doplněním návrhu ze dne [datum] manželka za příčinu rozvratu manželství označila nadměrné požívání alkoholu manželem a jeho neochotu trávit čas s rodinou. Soud k projednání věci nařídil na den [datum] jednání. Manžel se k návrhu na rozvod manželství u ústního jednání připojil. Soud u ústního jednání provedl dokazování výslechem manželů a listinnými důkazy (oddacím listem, opatrovnickým rozsudkem). Po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci: Manželé uzavřeli manželství dne [datum] v zámecké zahradě v [obec]. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti – dne [datum] syn [jméno] a dne [datum] syn [jméno]. Poměry k nezl. dětem pro dobu po rozvodu manželství byly upraveny rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] tak, že byla schválena dohoda rodičů, dle které byl nezl. [jméno] [celé jméno manžela] svěřen do péče otce a matka se zavázala přispívat na jeho výživu částkou 4.500 Kč měsíčně a nezl. [jméno] [celé jméno manžela] byl svěřen do péče matky a otec se zavázal přispívat na jeho výživu částkou 4.000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V průběhu řízení nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že rozvod manželství účastníků bude v rozporu se zájmy nezletilých dětí účastníků, daný zvláštními důvody (§ 755 odst. 2 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „o. z.“). Z výpovědi manželky soud zjistil, že na podaném návrhu o rozvod manželství stále trvá. Uvedla, že se manželé shodnou na obecných příčinách rozvratu manželství, které spočívají v tom, že manželství už nesplňuje poslední 3 roky své společenské funkce, manželé si nerozumí, netráví spolu volný čas a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Má za to, že si s manželem nerozumí ve spoustě věcech, např. v názorech na sexuální život a společné trávení času. Z výpovědi manžela soud zjistil, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí. Manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití, na příčině rozvratu manželství se manželé shodli. Podle § 755 odst. 1, 3 o. z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení občanského zákoníku byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o. z. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod manželství nebude podle výsledků dokazování ani v rozporu se zájmem nezletilých dětí účastníků. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud spatřuje na straně obou manželů, a to zejména v rozdílnosti názorů na život a trávení společného času. (výrok I.) O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možno zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci soud neshledal, manželé navíc shodně navrhli, aby si každý z nich nesl náklady řízení sám. (výrok II.)