14 C 235/2022-294 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení celkové částky 3.466.862,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalovaná jistina sestávala z nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni nezákonným trestním stíháním ve výši 3.240.000 Kč a nároku na náhradu majetkové újmy ve výši 226.862,33 Kč odpovídající nákladům vynaloženým žalobkyní na obhajobu v trestním řízení. Žalobkyně tvrdila, že Policie České republiky, [stát. instituce], Územní odbor [obec] (dále jen„ policejní orgán“), zahájila usnesením ze dne 11. 9. 2020, [číslo jednací], trestní stíhání žalobkyně pro podezření ze spáchání zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Dle usnesení o zahájení trestního stíhání (dále jen„ UZTS“) měla žalobkyně psychicky a fyzicky týrat svou nezl. dceru [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] (dále jen„ nezletilá“ nebo„ [jméno]“). Trestní stíhání bylo zahájeno jen na podkladě výpovědi pana [příjmení] [příjmení], bývalého manžela žalobkyně a otce nezletilé (dále též jen jako„ otec nezletilé“ nebo„ otec“), a zejména na podkladě trestního oznámení a výpovědi paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], jeho nové manželky. Policejní orgán nevzal v potaz, že třídní učitelka nezletilé, pedagogové z jejích kroužků, ošetřující lékařka a další lidé toto podezření naprosto vylučovali. Před vydáním UZTS nebylo opatřeno vysvětlení druhé z dcer žalobkyně, dalších osob z domu, v němž žalobkyně bydlí, a dokonce ani vysvětlení samotné žalobkyně. Policejní orgán měl k dispozici dostatek podkladů, z nichž mohl dovodit, že zahájení trestního stíhání je předčasné. Zahájení trestního stíhání bylo výsledkem nesprávného úředního postupu policejního orgánu. Předčasně byly zahájeny i úkony trestního řízení. Jednostranné vyhledávání důkazů svědčících pouze v neprospěch obviněné je v rozporu s § 2 odst. 5 tr. řádu. Dne [datum] byla podána obžaloba. Okresní soud v Prostějově rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žalobkyni obžaloby zprostil podle § 226 písm. a) tr. řádu, jelikož nebylo prokázáno, že by se skutek vůbec stal. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum] UZTS tedy bylo nezákonným rozhodnutím a žalobkyně má nárok na náhradu nemajetkové i majetkové újmy, která jí v této souvislosti vznikla. 2. V době podání trestního oznámení paní [jméno] [celé jméno žalobkyně] podal [jméno] [příjmení] návrh na vydání předběžného opatření o svěření nezletilé do jeho péče. Tento postup byl velmi taktický, protože se soud rozhodující o předběžném opatření dozvěděl o prověřování žalobkyně pro podezření z týrání nezletilé. I trestní soud ve zprošťujícím rozsudku uvedl, že si [jméno] a [jméno] [příjmení] situaci dopředu připravili. Opatrovnický soud na základě tohoto podezření raději svěřil nezletilou předběžným opatřením do péče otce nezletilé, přestože byla celý život v péči žalobkyně. Opatrovnický soud vycházel též z reprodukovaného vysvětlení nezletilé učiněného mimo trestní řízení a ze zprávy nepříslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD“) - [stát. instituce]. Příslušný OSPOD v [obec] (nezletilá má trvalý pobyt v obci [obec]) navrhl vyhovět návrhu na vydání předběžného opatření„ do vyšetření podaného trestního oznámení“. Tento návrh sepsala otci nezletilé jeho známá [jméno] [příjmení], která pracuje na odboru sociálních věcí Městského úřadu v Konici. [příjmení] [příjmení] následně zpracovala i zprávu o šetření v novém bydlišti nezletilé, do níž napsala informace, které byly v trestním řízení vyvráceny (že nezletilá dostala facku, až upadla na zem a bouchla se hlavou o zem). Byla za OSPOD přítomna (opět mimo své oprávnění) i výslechu nezletilé před policií. Žalobkyně dále zjistila, že ve stejné budově Policie ČR, v níž pracují policisté SKPV, kteří vyslýchali nezletilou, pracuje policista [jméno] [příjmení], syn [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Ten byl opakovaně v kanceláři těchto příslušníků SKPV. S vysokou mírou pravděpodobnosti docházelo k narušování nestrannosti policejního orgánu. Jedna z příslušnic SKPV, jež přímo vyslýchala nezletilou před zahájením trestního stíhání, je dlouholetou kamarádkou již zmíněné [jméno] [příjmení] z OSPOD [obec]. Z tvrzení nezletilé, která uvedla při prověřování postupem dle § 158 tr. řádu, zbyl při řádném výslechu za přítomnosti obhájce žalobkyně a opatrovníka nezletilé jen nepatrný zlomek. Zbylá tvrzení nezletilé byla nevěrohodná, jak plyne ze znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení. 3. Před zahájením trestního řízení projevovala nezletilá k žalobkyni velmi blízký vztah a city. To konstatoval i trestní soud ve zprošťujícím rozsudku. Po jejím krátkém pobytu u [jméno] a [jméno] [příjmení] začala žalobkyni zavrhovat, jak se podává ze zpráv OSPOD [obec], znaleckých posudků, vyjádření psychologů či zprávy veřejného ochránce práv, na nějž se žalobkyně obrátila. Žalobkyně se domáhala svěření nezletilé zpět do své péče. Ze znaleckého posudku vypracovaného v opatrovnickém řízení plyne, že v důsledku trestního řízení nastala vyhrocená situace mezi otcem nezletilé a žalobkyní. Z vyjádření znalkyně lze dovodit, že nezletilá by měla zůstat v péči otce, protože není vhodná opětovná změna poměrů (nezletilá by dle znalkyně neměla být opět„ vyňata“ z aktuálního prostředí a vrácena matce; dle znalkyně není namístě se vracet k tomu, proč se to stalo). Žalobkyně přišla o jednu ze svých dcer, a to pouze z důvodu proti ní vedeného trestního řízení, na které reagoval opatrovnický soud, a z důvodu účelového (nikoliv nestranného) postupu státních orgánů, včetně orgánů územní samosprávy v přenesené působnosti. Žalobkyně si nedokáže představit, že by byla nezletilá překotně svěřena do péče otce, aniž by na toto rozhodnutí mělo zásadní vliv prověřování žalobkyně v trestním řízení pro podezření z týrání nezletilé. Dle žalobkyně platí, že pokud by proti ní nebylo vedeno trestní řízení, nezletilá by byla i nadále v její péči. Bez trestního řízení by otec nezletilé nebyl schopen ovlivnit nezletilou tak, že už žalobkyni jako matku vůbec nepřijímá. Tento následek považuje žalobkyně za to nejhorší, co ji mohlo v životě potkat. 4. Žalobkyně žije v malé obci [obec], která má asi 300 obyvatel. Jde o místní část [územní celek] nacházející se nedaleko [územní celek] [územní celek] je pro žalobkyni a její rodinu hlavním spádovým místem. V [obec] žije její bývalý manžel [jméno] [příjmení] s novou manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Obě dcery žalobkyně tam navštěvují základní školu. Žalobkyně pracuje jako administrativní pracovnice v soukromé společnosti v obci [obec], vzdálené asi 26 km od místa bydliště. Občanský a společenský život žalobkyně se odehrával ve [obec], [obec], [obec] a blízkém okolí. Krátce poté, co bylo započato s úkony trestního řízení, vešla ve známost informace, že žalobkyně měla týrat nezletilou. Žalobkyně vyslovuje domněnku, že prvotně byla tato informace zveřejněna policistou [jméno] [příjmení], synem [jméno] [celé jméno žalobkyně], který pravděpodobně zajistil její trestní stíhání u svých kolegů. Informaci dále šířili [jméno] a [jméno] [příjmení], ale i samotná policie, která prováděla šetření u občanů a organizací; velká část těchto úkonů není patrná z trestního spisu, protože jimi nebyly získány důkazy proti žalobkyni. Zveřejnění informace o týrání nezletilé bylo pro žalobkyni likvidační. V místě jejího bydliště a okolí jsou lidé zcela jiní než ve městech. Žije zde mnoho starších lidí podléhajících těmto informacím a neschopných si je ověřit. Rozhodnutí soudu pak již nehraje roli, protože nálepku tyrana už se nikdy nepodaří sejmout. Žalobkyně zažila i hrubé urážky od lidí, které zná jen od vidění. Chování lidí v jejím okolí se změnilo, pohlíží na ni s určitým odstupem. Uvažovala o tom, že se ze [obec] odstěhuje, ale celý život žije bezplatně v domě rodičů společně s nimi (dům má dva byty) a na zajištění nového bydlení nemá prostředky. Do společnosti již raději skoro nechodí, i když se dříve ráda účastnila obecních slavností a různých společenských akcí. Představa, že by šla např. na školní besídku jedné z dcer mezi ostatní rodiče, je pro ni traumatizující. Přišla o řadu známých. Jedna ze svědkyň v trestním řízení ([jméno] [anonymizováno]) ze strachu ze spojení s žalobkyní popřela, že by se s žalobkyní navštěvovala, ačkoli se pravidelně scházely a povídaly si u kávy. Nyní už žalobkyni vůbec nenavštěvuje. Známí žalobkyni přímo neřeknou, z jakého důvodu se s ní nechtějí stýkat, ale už na ni nemají čas. Dříve žalobkyně jezdila s dětmi a přáteli na dovolené, avšak pokud dnes stejným přátelům společnou dovolenou navrhne, odpověď je většinou taková, že se jim to nehodí. Žalobkyně má 41 let, je samoživitelkou a vychovává druhou z dcer. Po rozvodu s [jméno] [příjmení] se znovu neprovdala. Několik měsíců před trestním stíháním navázala (prozatím neveřejně) vztah s mužem z blízké vesnice. Tento vztah skončil v době, kd