14 C 265/2022 — Okresní soud v Prostějově

Manžel se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce]. Za trvání manželství se narodily tři děti, z nichž dosud nezletilý [celé jméno manžela]. Manžel považuje manželství za dlouhodobě rozvrácené, které neplní svoji funkci, když nežijí ve společné domácnosti od [datum] a nestýkají se a manželka odmítá jakoukoliv komunikaci. Důvodem návrhu na rozvod manželství byla chorobná žárlivost ze strany manželky, slovní i fyzické napadání, zamezení vstupu do společného domu s tím, že problémy řešila alkoholem. Manželka se na jednání soudu k návrhu připojila, souhlasila s rozvodem manželství, trvala na příčinách rozvratu manželství, které spočívaly v opakované nevěře manžela, a proto soud v takovém případě postupoval stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních, dále jen z.ř.s.). Z oddacího listu, občanských průkazů a shodných výpovědí účastníků – manželů soud zjistil, že tito uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Prostějově. Za trvání manželství se jim narodily tři děti [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození], [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a nezl. [celé jméno manžela], [datum narození]. Manželství účastníků je hluboce, trvale, nenapravitelně rozvráceno, manželé společnou domácnost nevedou prokazatelně od poloviny září 2022. Bylo prokázáno, že manžel opakovaně porušil manželskou věrnost dříve přibližně před 12 lety a nyní udržuje opět mimomanželský poměr. Bylo rovněž prokázáno shodnými výpověďmi účastníků, že manželé řešili neshody hádkami, slovním napadáním, i fyzickým napadáním, tyto řešila v několika případech na žádost některého z manželů Policie ČR. Nejedná se tedy o vhodné prostředí pro výchovu dosud nezletilého dítěte. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že dosud nezl. [celé jméno manžela] byl svěřen pro dobu po rozvodu manželství do péče matky a otci byla stanovena povinnost platit na výživu nezl. [jméno] částku 4.000Kč měsíčně. Podle ustanovení § 755 odst. 1 a 3 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a dospěl závěru, že jsou všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství splněny. Manželství je dlouhodobě, trvale rozvráceno, manželství nefunguje od září roku 2022, když přitom již nejméně před 12 lety manžel poprvé jak přiznal, porušil manželskou věrnost a jeden měsíc se zdržoval mimo bydliště. Mimomanželský poměr přiznal manžel i nyní a tento trvá od [datum], jak vyplynulo z jeho výpovědi. Soud nepovažuje za rozhodné zkoumat, zda se jedná o tentýž mimomanželský poměr, který byl celou dobu v manželství udržovaný, či nový, jak tvrdí manžel, ale podstatné je, že se manžel k tomuto mimomanželskému poměru přiznal. Potom také neobstojí tvrzení manžela, že manželka bezdůvodně žárlí. Pokud se týká ostatních okolností a důvodů, které vedly k podání návrhu na rozvod manželství, ke kterému se manželka připojila, je nutno zdůraznit, že manželé opět shodně uvedli, že řeší neshody intenzivním způsobem, kromě ústního, tak i vzájemným fyzickým napadáním, které řeší Policie ČR, která o těchto zásazích opakovaně provedla zápis, a to na žádost některého z manželů. Za těchto okolností soud má za to, že je i ve prospěch dosud nezl. dítěte, aby manželé žili odděleně, neboť společné soužití tak, jak bylo shodně popsáno manželi, jistě není vhodným rodinným prostředím pro výchovu nezl. dítěte. Soud z těchto důvodů návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (odst. I. výroku). Soud rozhodl o nákladech řízení dle § 23 z.ř.s., když pro jiné rozhodnutí nebyly shledány důvody a manželé ani náhradu nákladů řízení nepožadovali (odst. II. výroku).