6 C 153/2022-46 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení žalované částky 14.892 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi účastníky vznikl smluvní vztah na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebovanou elektřinu, žalovaná však dosud částku nezaplatila. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovanou jako odběratelem dne 18. 6. 2021 na odběrní místo [anonymizována dvě slova]. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do uvedeného odběrného místa a související služby a žalovaná za dodanou elektřinu, její dopravu a související služby řádně platit cenu podle platného ceníku. 5. Žalobkyně pak žalované vyúčtovala spotřebovanou elektřinu následovně: fakturou splatnou dne 6. 10. 2021 za fakturační období od 14. 4. 2021 do 16. 9. 2021 na částku doplatku 13.342 Kč, fakturou splatnou dne 24. 1. 2022 za fakturační období od 17. 9. 2021 do 29. 12. 2021 na částku doplatku 1.550 Kč. Podle obsahu spisu dosud žalovaná požadovanou částku neuhradila (v průběhu řízení netvrdilas, ani neprokázala nic jiného). 6. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalovaná zavázala za dodanou elektřinu a související služby řádně platit. Spotřebovaná elektřina a související služby byly žalované vyúčtovány, žalovaná však podle obsahu spisu svou platební povinnost v uvedeném rozsahu dosud nesplnila. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit, a to (z důvodu prodlení žalované) vč. úroku z prodlení v zákonné výši od splatnosti dluhu podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14.892 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení.