8 C 269/2022-24 — Okresní soud v Prostějově

1. Manželka svým návrhem doručeným soudu dne 25. 10. 2022 zahájila řízení o rozvod manželství s tím, že od července roku 2022 spolu manželé nežijí poté, co si manželé přestali rozumět a poté, co manželka navázala jinou známost. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil s tím, že za příčinu rozvratu manželství považoval mimomanželskou známost manželky. 3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec]. Z manželství se účastníkům narodilo jedno dítě – [jméno] [příjmení], dne [datum]. Poměry k nezletilému dítěti účastníků byly upraveny rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Podle tohoto rozsudku účastníci se souhlasem opatrovníka uzavřeli dohodu, podle které byl nezletilý syn svěřen do péče matky a otec se zavázal hradit výživné pro dobu před i po rozvodu manželství ve výši 3.000 Kč. 5. Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že manželé si v průběhu manželství přestávali rozumět, trávili spolu málo času, neboť manžel je samotářské povahy a manželka tak pociťovala osamocenost. Mezi manžely tak došlo k vzájemnému odcizení a manželka poté navázala mimomanželskou známost. Ke svému příteli se manželka se synem odstěhovala v červenci roku 2022 a od té doby k obnovení manželského soužití již nedošlo. Z výpovědi manžela bylo zjištěno, že manželství bylo postupně zatíženo stereotypem. Chování manželky se měnilo, avšak za hlavní příčinu vztahu manželů manžel považoval mimomanželskou známost manželky, o které věděl od ledna roku 2022. Tato skutečnost byla i příčinou odchodu manželky ze společné domácnosti. Oba manželé považovali manželství za definitivně nefunkční a rozvrácené a žádný z nich neměl na jeho zachování zájem. Z výpovědi obou manželů bylo zjištěno, že ohledně všech otázek týkajících se nezletilého syna jsou schopni se dohodnout a na rozvodovou situaci v rodině se syn dobře adaptoval. 6. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle § 755 odst. 2 písm. a) o.z., přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu. 8. Podle § 755 odst. 3 o.z., mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 9. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. 10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle citovaných ustanovení o.z., jak jsou uvedeny výše, byly v daném případě splněny. Účastníci spolu již delší dobu jako manželé nežijí, zrušili rodinnou domácnost, nevykonávají manželská práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 687 a násl. o.z. a ani o to do budoucna nemají zájem. Lze tedy uzavřít, že manželské soužití účastníků je hluboce a nenapravitelně rozvráceno, jedná se o trvalý stav a nelze očekávat jeho obnovení. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství byly shledány v hlubokých osobnostních, povahových a hodnotových rozdílech mezi manžely, které způsobily jejich citové odcizení, následně manželka navázala mimomanželskou známost s jiným mužem a oba manželé tak ztratili zájem na dalším trvání manželství. 11. Rozvod manželství není v rozporu ani se zájmy nezletilého dítěte, jehož postavení je dostatečně ošetřeno na základě soudem schválené dohody účastníků za účasti opatrovníka dítěte. 12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku v řízeních, které je možné zahájit i bez návrhu, v řízeních ve statusových věcech manželských a partnerských.