13 C 223/2024-50 — Okresní soud v Prostějově

Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne 15. 8. 2024, doplněným dne 20. 9. 2024, se navrhovatel (osvojitel) domáhal osvojení , Jméno osvojence, s odůvodněním, že dne , datum, uzavřel s matkou osvojované , jméno FO, manželství, přičemž osvojovaná byla v této době nezletilá. Od uzavření manželství spolu vedli společnou domácnost a osvojovaná s osvojitelem vyrůstala, osvojiteli se po uzavření manželství narodil společný syn s matkou osvojované. Osvojitel brával osvojovanou na výlety, trávil s ní dovolené, hradil její vzdělání a podporoval ji v jejich aktivitách. Po uzavření manželství bylo také požádáno o změnu příjmení osvojované z , jméno FO, na , jméno FO, . Biologický otec osvojované nikdy nestál o styk s osvojovanou, výživné hradil nahodile a je stále vymáháno exekučně. Osvojovaná již v rámci návrhu ze dne , datum, s osvojením vyslovila souhlas, tento soudu zaslala opakovaně dne , datum, v rámci omluvy z jednání.Soud ve věci nařídil na den 27. 11. 2024 jednání, ke kterému se dostavil osvojitel, osvojovaná se omluvila podáním ze dne 1. 11. 2024. Dále se dostavila matka osvojované a biologický otec osvojované. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechem matky a otce osvojenky a po takto provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:- z rodného listu osvojované, že tato se narodila dne , Datum narození osvojence, a je biologickou dcerou , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, ,- z oddacího listu matky osvojenky ze dne , datum, , že dne , datum, uzavřeli manželství osvojitel a matka osvojenky , jméno FO, (nyní , jméno FO, ),- z rozsudku OS v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , že soud udělil matce osvojenky souhlas za jejího otce k podání žádosti o změnu příjmení nezletilé z „, jméno FO, “ na „, jméno FO, “ (rozsudek nabyl právní moci dne , datum, ),- z výpisu z evidence rejstříku trestů osvojitele, že v rejstříku nemá žádný záznam.- z výpovědi matky osvojenky soud zjistil, že osvojenka má s osvojitelem vytvořený vztah jako bývá mezi otcem a dcerou, osvojitel se o osvojovanou stará od malička jako o vlastní dítě. Biologický otec se o osvojovanou nezajímal, nestýkal se s ní, výživné neplatil, do dneška je na výživném dluh asi , částka, . Matka osvojenky má za to, že nejsou dány žádné důvody pro to, aby nemohlo být návrhu na osvojení její dcery vyhověno, i vztahy mezi osvojenkou a jejím nevlastním bratrem narozeným z manželství matky jsou velice dobré.- z výpovědi biologického otce osvojenky soud zjistil, že se s osvojenkou od jejího útlého věku nestýká, nemá s ní žádný vztah, nejsou mu známy žádné důvody pro to, aby nemohlo být návrhu vyhověno. Výživné stanovené otci pro osvojenku je vymáháno exekučně, není mu známa výše dluhu.Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný.Podle § 794 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Podle § 795 věta první o. z., předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Podle § 796 odst. 2 o. z., o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen. Podle § 846 o. z., zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Podle § 847 odst. 1 a 2 o.z. lze zletilého osvojit, jestliže a) přirozený , rodné přijmení, osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle § 847 odst. 3 o.z. se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Podle § 799 odst. 1 o.z. se může osvojitelem stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Podle § 800 odst. 1 o.z. se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Podle § 801 o.z. osvojuje-li osoba, která je rodičem, soud zhodnotí, není-li osvojení v zásadním rozporu se zájmy dětí osvojitele; majetkové zájmy nejsou pro posouzení rozhodující. Podle § 803 o.z. mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. Podle § 804 o.z. osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci.Z citované právní úpravy je zřejmé, že k osvojení zletilé osvojované, které je obdobou osvojení nezletilého, je třeba v daném případě naplnění zejména následujících předpokladů:- naplnění taxativně vymezeného zákonného důvodu (tj. osvojenku lze osvojit jestliže: a) přirozený , rodné přijmení, osvojenky byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byla osvojenka nezletilá, c) osvojitel pečoval o osvojenku jako o vlastní již v době její nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela)- souhlasu osvojenky- projevu vůle osvojitele- soulad s dobrými mravy- absence nesouladu s odůvodněným zájmem pokrevního rodiče- přiměřený věkový rozdíl- vznik vazby mezi osvojenkou a osvojitelem jako mezi rodičem a dítětem- bezrozpornost se zájmy dítěte osvojitele.Na základě provedených důkazů má soud za prokázáno, že mezi osvojenkou a osvojitelem byl vytvořen silný vztah a citové pouto jako mezi rodičem a jeho dítětem, když osvojitel s osvojenkou žil ve společné domácnosti již v době její nezletilosti, staral se o její potřeby namísto jejího biologického otce a s matkou osvojenky zplodil jejího sourozence. V průběhu řízení nebyly ani zjištěny žádné skutečnosti, které by vedly k závěru, že osvojení je v rozporu s dobrými mravy, či v rozporu se zájmy syna osvojitele a matky osvojenky. Nebyly zjištěny žádné důvody, pro které by nemohlo být návrhu na osvojení zletilé vyhověno, naopak byly naplněny všechny ostatní zákonné předpoklady pro osvojení osvojenky osvojitelem (viz právní úprava výše). Proto soud návrhu na osvojení vyhověl. (výrok I. a II.)O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem rozhodl soud podle ust. § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok III.)