13 C 238/2024-59 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se domáhala proti žalovanému návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 4. 6. 2024 zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný byl v období od 20. 3. 2023 do 10. 7. 2023 vlastníkem motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále jen „Vozidlo 1“) a v období od 6. 3. 2023 do 24. 7. 2023 vlastníkem motorového vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , IBAN, (dále jen „Vozidlo 2“), přičemž k těmto vozidlům neměl žalovaný uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.Za souhlasu účastníků soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 9. 4. 2024, 19. 3. 2024, 2. 2. 2024, 11. 1. 2024, 23. 2. 2024 a 26. 2. 2024, předžalobní upomínka ze dne 15. 3. 2024 a 25. 4. 2024 včetně poštovního podacího archu a online sledování zásilky, upomínka ze dne 8. 1. 2024 a 6. 12. 2023, faktura č. , RČ, ze dne 18. 9. 2022, výzva k úhradě příspěvku ze dne 14. 9. 2023 a 31. 8. 2023 včetně online sledování zásilek, zjištěné údaje o vozidle 1 a vozidle 2). Žalovanému byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný byl v rozhodné době od 20. 3. 2023 do 10. 7. 2023 evidován jako vlastník vozidla registrační značky , SPZ, a v rozhodné době od 6. 3. 2023 do 24. 7. 2023 evidován jako vlastník vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž k těmto vozidlům neměl uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výše pojistného za výše uvedená vozidla činí 16.510 Kč (7.345 Kč za Vozidlo 1, 9.165 Kč za Vozidlo 2), přičemž žalobkyně k tomuto přičetla dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí výše zmíněný zákon, částku 600 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za jednu takovou upomínku, přičemž žalobkyně prokázala, že tyto upomínky zaslala celkem dvě. Výzvami ze dne 15. 3. 2024 a 25. 4. 2024 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaný ničeho neuhradil.Podle § 1 odst. 2 písm. a) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění do 31. 3. 2024, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Žalovaný podle obsahu spisu nesplnil svou povinnost a neuzavřel jako vlastník vozidel smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaný neprokázal) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit příspěvek za uvedená období, přičemž výše příspěvku je stanovena v příloze k zák. č. 168/1999 Sb. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému uložil dluh zaplatit vč. úroků z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb. z důvodu prodlení žalovaného. (výrok I.)O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.736 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.110 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, 2x předžalobní upomínka, návrh ve věci samé) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.600 Kč ve výši 336 Kč. (výrok II.)Uložené platební povinnosti je žalovaný povinen zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).