13 C 315/2023-68 — Okresní soud v Prostějově

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 12. 6. 2023, domáhala po žalované zaplacení předmětné částky s příslušenstvím a nákladů tohoto řízení z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a.s., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , kterou byl žalované poskytnut hotovostní úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala tuto částku věřiteli vrátit společně s příslušenstvím úvěru, spočívajícím v kapitalizovaném smluvním úroku. Žalovaná však dluh nehradila řádně a včas, uhradila dle tvrzení žalobkyně pouze částku 3.200,01 Kč. Dluh byl zesplatněn ke dni 22. 12. 2022. Pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně se žalobou domáhala vedle jistiny úvěru s příslušenstvím také smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, kapitalizované ke dni 15. 1. 2023 na částku 448,41 Kč. Žalovaná ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, na dluhu ničeho neuhradila.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.Ve věci se konalo dne 6. 2. 2024 jednání, ke kterému se nedostavila žalobkyně ani její právní zástupce, přičemž tito se z jednání řádně omluvili dne 25. 1. 2024. Žalovaná se nedostavila bez omluvy. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Následně soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin a z tohoto dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- Ze smlouvy o úvěru a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku ve výši 20.000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaná se zavázala uhradit tuto částku v pravidelných měsíčních splátkách.- Ze žádosti o úvěr, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované pouze na základě jejího tvrzení o příjmech a výdajích.- Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávky, z jejího dodatku, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, z potvrzení o provedení transakce a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni a žalovaná byla o tomto vyrozuměna.- Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhá pohledávky, že dne 30. 3. 2023 byl pověřený terénní pracovník věřitele na kontaktní adrese žalované.- Z upomínky právního zástupce žalobkyně, adresované žalované dne , datum, včetně dokladu o odeslání, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky.Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaná dne , datum, uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností EC , právnická osoba, , Anonymizováno, a.s. smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta hotovostně částka 20.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala ke dni , datum, splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2.656 Kč včetně smluvního úroku. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované pouze na základě žalovanou vyplněných údajů v žádosti o úvěr. Žalovaná dluh nehradila řádně a včas, do doby zesplatnění dluhu ke dni 22. 12. 2022 uhradila pouze částku 3.200,01 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani po předžalobní výzvě ze dne 24. 5. 2023.Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Závazek žalovaného přicházelo do úvahy posoudit po právní stránce jako vzájemná práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku v celkové výši , částka, . Poté, co soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná jednali o uzavření smlouvy vykazující znaky spotřebitelského úvěru, měl na paměti nezbytné posouzení věci z hlediska splnění povinnosti věřitele postupovat před uzavřením spotřebitelské úvěrové smlouvy v souladu s právní úpravou zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Věřitel poskytl žalované finanční službu, jejich vztah naplňoval zákonná kritéria spotřebitelského úvěru. Věřitele v návaznosti na to stíhala zákonná povinnost prověřit schopnost žalované splatit úvěr. Žalobkyně tvrdila, že věřitel splnil tuto svou zákonnou povinnost, nicméně zjištěný skutkový stav neumožňuje, aby soud mohl takový závěr učinit. Žalobkyně totiž v řízení soudu nepředložila žádné důkazy, kterými by řádné ověření úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru prokázala, když pouze údaje týkající se příjmů a výdajů poskytnuté dlužníkem (a již nijak neověřované) nelze považovat za dostatečný doklad svědčící o splnění povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., ta se však o tuto možnost připravila svou absencí na jednání. Lze tedy shrnout, že věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, řádně neposoudil zákonem předvídaným postupem úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžité prostředky ve výši , částka, bez předchozího splnění své zákonné povinnosti, dospěl soud k závěru o neplatnosti takto uzavřené smlouvy, přičemž k této musí přihlédnout i bez návrhu (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).S ohledem na skutečnost, že žalované byly žalobkyní poskytnuty prostředky ve výši 20.000 Kč, bylo na místě uvažovat o tom, zda žalovanou nestíhá povinnost vydat bezdůvodné obohacení odpovída