14 C 49/2023-101 — Okresní soud v Prostějově

Manželka se návrhem doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 24. 2. 2023 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že je občankou , Anonymizováno, , její manžel je občan , jméno FO, republiky a manželství bylo uzavřeno dne , datum, v , Anonymizováno, a posléze bylo legalizováno v , jméno FO, republice. Za trvání manželství se narodila dcera , jméno FO, . Manželka považuje manželství za hluboce a nenapravitelně rozvráceno, neboť mezi nimi došlo ke vzájemnému odcizení, a proto žijí odděleně už více než půl roku. Od května roku 2022 se odstěhovala s dcerou do pronajatého bytu a společně s návrhem na rozvod podala i návrh na úpravu práv a povinností rodičů k nezl. dceři.Manžel se na jednání soudu k návrhu připojil, a proto soud v takovém případě postupoval stejně, jako by bylo řízení zahájeno návrhem společným (§ 384 odst. 2 zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních), dále jen z.ř.s.Z oddacího listu, občanských průkazů a shodných výpovědí manželů soud zjistil, že tito uzavřeli manželství dne , datum, v , Anonymizováno, a posléze bylo toto manželství dne , datum, legalizováno v , jméno FO, republice. Za trvání manželství se jim narodilo jedno dosud nezl. dítě , jméno FO, , narozená dne , datum, . Manželé shodně považují manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, společnou domácnost nevedou od května 2022. Od té doby každý žije zvlášť, manžel na původním místě v Ohrozimi, kde byla naposledy vedena společná domácnost manželů, manželka v pronajatém bytě. Na péči o nezl. dceru se dohodli a tam je plněno vše podle zákona, jak má být. Manželé se shodli na příčinách rozvratu manželství, a to v rozdílných povahových vlastnostech, které spočívají v rozdílném přístupu k životu a řešení jednotlivých událostí s ohledem na jejich rozdílný národnostní původ , což vedlo k situaci, kdy manželé prohlásili, že nehodlají obnovit manželství ve smyslu zákona, tedy vedení společné rodinné domácnosti a společné péče o dceru.Manželé předložili dohodu ze dne , datum, , která nebyla opatřena úředně ověřenými podpisy a netýkala se majetkové situace pro dobu po rozvodu, nýbrž dohody o rozvodu a o péči o nezl. dceru.Z rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, bylo zjištěno, že dosud nezl. , jméno FO, , narozená , datum, , byla na základě schválené dohody svěřena pro dobu po rozvodu do střídavé péče rodičů a výživné pro nezl. , jméno FO, stanoveno nebylo, otci bylo stanoveno výživné částkou 5.000Kč měsíčně.Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis , právnická osoba, něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a ručení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem , jméno FO, republiky, nebo jestliže žalovaný má v , jméno FO, republice obvyklý pobyt.Podle čl. 26 a 27 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a , adresa, sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních (Moskva, 12. 8. 1982; č. 95/1983 Sb.) Rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu.Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá.K rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 1 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li oba manželé v době podání návrhu bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc také orgánů této smluvní strany.K rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 2 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je k rozvodu manželství dána pravomoc orgánů obou smluvních stran.Podle § 755 odst. 1,2 a 3 o.z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Přestože je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezl. dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství.Soud na základě zjištěného skutkového stavu tento posoudil podle citované právní úpravy a učinil tento právní závěr.S ohledem na výše citovanou právní úpravu se jedná o řízení s cizím prvkem, když manželka je občankou cizího státu – Ruské federace. soud se tak musel zabývat otázkou pravomoci českých soudů a rozhodným právem. Podle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a ručení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Mezi Českou republikou a SSSR, jehož právním nástupcem je Ruská federace byla uzavřena Smlouva o právní pomoci v občanských věcech (publikovaná jako sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 123/2002 Sb. mezinárodních smluv). Pravomoc českého soudu je dána podle čl. 26 této Smlouvy, rozhodným právem je podle čl. 27 Smlouvy právo české, tj. soud rozhodoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).Všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství ve smyslu citované právní úpravy byly v daném případě splněny. Soud může konstatovat po provedeném dokazování, že manželství účastníků je dlouhodobě rozvrácené, neboť manželé se shodli na tom, že společnou domácnost již od května 2022 nevedou, je to tedy déle než půl roku, od té doby však fungují dále jako rodiče, společně se starají o dceru, kterou mají svěřenou na základě dohody schválené soudem do střídavé péče. Manželé se rovněž dohodli na příčinách rozvratu manželství, které podle jejich vyjádření spočívá v rozdílných povahových vlastnostech, odlišné národní mentalitě, neboť manželka je občankou Ruské federace a manžel je občanem České republiky a tyto rozdílnosti se na plno projevily při společné péči a výchově dceru a z toho vyplývající neshody. Soud vzhledem k tomu, že oba manželé projevili skutečný a vážný záměr dosáhnout rozvodu manželství, když současně shledal, že rozvod není proti zájmům nezletilého dítěte, návrhu vyhověl a manželství rozvedl (odst. I. výroku).Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle ust. § 23 z.ř.s., když pro jiné rozhodnutí nebyly shledány důvody a ani jeden z manželů náhradu nákladů řízení nepožadoval.Co se týká poplatkové povinnosti, když manželka byla z 50% osvobozena od soudních poplatků, v řízeních o rozvod manželství poplatková povinnost na druhého z manželů nepřechází (§ 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích).Soud byl povinen rozhodnout též o náhradě nákladů řízení státu, neboť manželce, jako cizí státní příslušnici byl pro toto řízení, pro její účast na jednání ustanoven tlumočník, na kterého, protože se jedná o cizince, má dle čl. 37 odst. 4 Listiny základních lidských práv a svobod právo a nevzniká jí povinnost ani jednomu z účastníků hradit náklady s tímto státu vzniklé, proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku.