8 C 55/2024-50 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 21. 2. 2024 domáhal vůči žalované stanovení výživného ve výši 2.000 Kč měsíčně od 6. 9. 2023. Žalobu odůvodnil tím, že zletilé dceři žalované , jméno FO, byla přiznána dávka – zaopatřovací příspěvek 17.250 Kč měsíčně od 6. 9. 2023, rozhodnutím žalobce ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Dávka byla přiznána dceři žalované jako nezaopatřené zletilé osobě po zániku ústavní výchovy a nabytí zletilosti podle zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí. Dcera žalované , jméno FO, splnila všechny podmínky pro přiznání dávky, když studuje na Univerzitě Palackého v Olomouci, je bezúhonná a byl vypracován její individuální plán. Na žalobce proto přešlo právo mladého dospělého na výživné podle § 50u zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí. Žalovaná je zaměstnána v pracovním poměru a pobírá invalidní důchod III. stupně s příspěvek na mobilitu. Žalovaná má vyživovací povinnost a její výdělkové možnosti odůvodňují, aby hradila výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně.2. Žalovaná s návrhem žalobce nesouhlasila. Uvedla, že nemá příjem, který by jí umožňoval hradit výživné ve výši 2.000 Kč. Navrhla, aby byla zavázána k úhradě výživného ve výši 1.500 Kč měsíčně.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Okresní soud Brno – venkov rozhodl svým rozsudkem ze dne , datum, , pod č.j. , spisová značka, o nařízení ústavní výchovy u nezletilé , jméno FO, , narozené , datum, a , jméno FO, , narozené , datum, .5. Z potvrzení Dětského domova a Školní jídelny , adresa, bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozená , datum, pobývala v zařízení pro výkon ústavní výchovy od 3. 6. 2015 do 20. 12. 2019, na základě rozsudku o nařízení ústavní výchovy a dále na základě smlouvy po dovršení zletilosti.6. Z rozhodnutí , právnická osoba, – , právnická osoba, ze dne , datum, , č.j. , hodnota, bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o přiznání dávky zaopatřovacího příspěvku ve výši 17.250 Kč měsíčně od 6. 9. 2023 , jméno FO, , narozené , datum, . Rozhodnutí bylo vydáno na základě splnění všech zákonem stanovených podmínek pro vznik nároku na dávku – zaopatřovacího příspěvku.7. Z potvrzení o studiu ze dne 30. 8. 2023 bylo zjištěno, že , jméno FO, , narozená , datum, je v akademickém roce 2023/2024 studentkou Univerzity Palackého v Olomouci, pedagogické fakulty, , Anonymizováno, .8. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob bylo zjištěno, že o , jméno FO, , narozená , datum, , nejsou evidovány žádné informace.9. Z potvrzení zaměstnavatele žalované , právnická osoba, , bylo zjištěno, že její průměrný příjem za období od července 2023 do prosince 2023 činil 7.878,67 Kč, za období od ledna 2024 do června 2024 byl průměrný příjem 8.818,50 Kč a v červenci roku 2024 činil příjem 8.888 Kč. Žalované byly ze mzdy prováděny srážky ve výši 2.186 Kč až 2.999 Kč měsíčně.10. Ze sdělení , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalované je vyplácen invalidní důchod III. stupně ve výši 16.236 Kč za období od prosince 2023 a od ledna 2024 ve výši 16.596 Kč. Současně jsou z důchodu prováděny exekuční srážky, a to do ledna 2024 ve výši 866 Kč a od února 2024 ve výši 1.297 Kč měsíčně.11. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že její čistý příjem činí 5.000 Kč ze mzdy a 15.000 Kč invalidní důchod. Výdaje na bydlení u žalované činí 12.000 Kč měsíčně včetně záloh na služby. Dále má žalovaná výdaje v souvislosti se svým zdravotním stavem ve výši 1.000 Kč měsíčně a 1.000 Kč na stravu. Dále žalovaná hradí 900 Kč za telefon a internet. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že srážky, které jsou jí sráženy ze mzdy a invalidního důchodu jsou na dluhy, avšak žalovaná nevěděla, o jaké dluhy se jedná. Později žalovaná upřesnila, že si dříve půjčovala na svého přítele částku 13.000 Kč, zřejmě v roce 2022. S přítelem se již rozešla. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že přispívá své druhé dceři , jméno FO, , která studuje v Brně částkou 200 Kč – 500 Kč měsíčně.12. Podle ustanovení § 50u odst. 2, věta první zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b podá Krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, a nebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.13. Podle ustanovení § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku – dále jen „o.z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.14. Podle ustanovení § 911 o.z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen se sám živit.15. Podle ustanovení § 913 odst. 1 o.z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti, nebo majetkového postupu, případně zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje a k míře v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění posouzených podle citovaných právních ustanovení soud, Anonymizováno, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Zletilá , jméno FO, , dcera žalované je považována za nezaopatřenou mladou dospělou, které je státem vyplácen zaopatřovací příspěvek ve výši 17.250 Kč měsíčně, neboť se soustavně připravuje na své budoucí povolání na vysoké škole a současně není schopna se sama živit. Poslední soudem stanovená vyživovací povinnost žalované zanikla s ukončením ústavní výchovy zletilé , jméno FO, a právo na výživné přešlo na stát (žalobce).17. Při úvaze o výši výživného soud přihlédl ke skutečnosti, že zletilá , jméno FO, studuje prezenční formou na vysoké škole, není schopna se sama živit, s čímž jsou spojeny předvídatelné výdaje, stejně jako na běžný samostatný život zletilé , jméno FO, . Vzhledem k tomu, že reálné příjmy žalované činí přibližně 25.000 Kč měsíčně a její pravidelné výdaje asi 15.000 Kč měsíčně, činí minimální výživné částku 2.000 Kč měsíčně, když odůvodněné potřeby zletilé dcery žalované částku 2.000 Kč nepochybně přesahují. Výše výživného zohledňuje další vyživovací povinnost žalované ke zletilé dceři , jméno FO, . V této částce je zohledněna i skutečnost, že žalovaná podstoupila nepřiměřená majetková rizika tím, že zapříčinila vznik dluhů, které jsou jí sráženy ze mzdy a invalidního důchodu v částce přes 3.000 Kč měsíčně, což však nemůže mít dopad na rozsah vyživovací povinnosti žalované. Při stanovení výše výživného soud vycházel i ze zjištění, že žalovaná s dcerou ve společné domácnosti od roku 2015 nežije, žádným způsobem ji nepodporuje a ničím na její studium nepřispívá. Soud měl proto za to, že je ve výdělkových možnostech žalované hradit žalobci výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně a žalobě vyhověl.18. Soud rozhodl i o splatnosti vzniklého dlužného výživného ke dni vyhlášení rozsudku, tj. za období od 6. 9. 2023 do 31. 11. 2024 ve výši 30.000 Kč (15 měsíců x 2.000 Kč). Žalované bylo uloženo splatit tento dluh na výživném v jednotlivých splátkách, které budou splatné spolu s běžným výživným po 500 Kč měsíčně.19. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, úspěšnému žalobci přiznal náklady řízení nezastoupeného účastníka v souladu s vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony spočívající v sepisu žaloby, přípravě na jednání a účasti u jednání podle § 1 odst. 3 písm. a/, b/, c/) ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a podle § 2 odst. 1 citované vyhlášky. Lhůta k plnění byla stanovena delší než v § 160 odst. 1 o.s.ř., a to s ohledem na současně stanovenou povinnost žalované hradit výživné, včetně dlužného výživného.