9 C 106/2024-59 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 22. 3. 2024 se žalobkyně domáhala zaplacení 314.750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 8. 3. 2024 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení. Dle žaloby žalobkyně jako zapůjčitelka a žalovaný jako vydlužitel uzavřeli ústní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně zapůjčila žalovanému , datum, bezhotovostní platbou na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, částku 314.750 Kč, termín vrácení zápůjčky nebyl smluvně sjednán. Žalobkyně smlouvu 25. 1. 2024 vypověděla a žalovaného vyzvala k vrácení zapůjčené částky do šesti týdnů. Výpověď smlouvy a výzva k plnění byla žalovanému doručena 25. 1. 2024. Šestitýdenní výpovědní doba uplynula 7. 3. 2024, žalovaný však částku nevrátil.2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě vyhověl.3. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který zdůvodnil tak, že mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce a ani jiný závazek. Potvrdil, že mu žalobkyně poskytla finanční částku uváděnou v žalobě, jednalo se však o dar, který žalovaný není povinen vrátit. V době darování byli účastníci v partnerském vztahu a žalobkyně chtěla žalovanému pomoci se splátkami jeho dluhů.4. Žalobkyně 22. 8. 2024 doplnila žalobu podáním ve kterém potvrdila, že byli se žalovaným od února 2022 v partnerském vztahu. V březnu 2022 se sestěhovali do žalobkyní pronajatého bytu. Vztah účastníků trval do června 2023, kdy si žalovaný našel novou známost. V době vztahu měla žalobkyně běžně příjmy kolem 30.000 Kč měsíčně, 2krát do roka pobírala odměny, žalovaný měl příjem obdobný. Žalovaný se na žalobkyni v průběhu roku 2022 obrátil se žádostí o půjčku na vypořádání starších závazků s , právnická osoba, , které měl z předchozího vztahu. Žádost odůvodňoval tím, že bude raději dlužit žalobkyni než bance. Žalobkyně pak uzavřela smlouvu o úvěru s bankou, resp. zkonsolidovala dřívější úvěr který měla na koupi osobního vozu tak, aby hradila jediný úvěr. Tím ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, z , datum, získala prostředky na zápůjčku žalovanému a vyplacení jeho závazku u , právnická osoba, ve výši 314.750 Kč. Termín, do kdy má být zápůjčka žalovaným vrácena, dohodnut nebyl. Z její strany nešlo o dostatečně promyšlené, ani ekonomicky výhodné jednání, byla zamilovaná a z náklonnosti k žalovanému, mu vyhověla. Proto také nebyl o smlouvě o zápůjčce pořízen písemný zápis. Vůlí stran však nikdy nebylo, aby si žalovaný bez dalšího poskytnuté finanční prostředky ponechal, žalobkyně neměla vůli žalovanému prostředky darovat a neodpovídalo to realitě, ve které strany ekonomicky fungovaly. Žalobkyně nabyla dojmu, že žalovanému šlo od počátku o promyšlený kalkul, jak se na její úkor obohatit.5. Soud nařídil jednání, při kterém byly provedeny důkazy výslechem účastníků, smlouvou o úvěru uzavřenou žalobkyní a , právnická osoba, pod číslem , hodnota, dne , datum, , potvrzením o provedení transakce ze dne , datum, ve výši 314.750 Kč z účtu č. , č. účtu, s názvem , jméno FO, na účet č. , č. účtu, , messengerovou komunikací účastníků a výslechem svědkyně , jméno FO, .6. Z takto provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně ze svého účtu zaslala na účet žalovaného , datum, částku 314.750 Kč. Toto nesporné tvrzení bylo navíc doloženo potvrzením o provedené transakci. K převodu výše uvedené částky došlo týden poté, co žalobkyně uzavřela s , právnická osoba, úvěrovou smlouvu ke konsolidaci původně sjednaného úvěru na auto.7. Ze smlouvy o úvěru uzavřené , datum, mezi , právnická osoba, a žalobkyní bylo prokázáno, že , právnická osoba, poskytla žalobkyni pro konsolidaci dříve u banka uzavřené smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 399.575,67 Kč konsolidační úvěr ve výši 800.000 Kč.8. Z messengerové komunikace účastníků po podání žaloby bylo zjištěno, že žalovaný nabádal žalobkyni ke zpětvzetí žaloby s tím, že „kdybys vzala žalobu zpět, tak bych prozatím udělal smlouvu s vyjádřením souhlasu, že jsme se domluvili takhle a takhle...mezitím našetřím na advokáta i notáře, abys to měla i právně podložený. To je jediná moje cesta řešení...“9. Z této e-mailové komunikaci ve spojení s výpovědí obou účastníků vyplynulo, že mezi účastníky probíhala komunikace ohledně řešení závazku žalovaného vůči žalobkyni a žalovaný nabízel řešení převodem jeho spoluvlastnického podílu na nemovitostech na žalobkyni.10. Z výpovědí obou účastníků bylo prokázáno, že účastníci vedli rodinnou domácnost v bytě, který měla žalobkyně v nájmu, se žalovaným se dohodli, že veškeré platby vztahující se ke společnému bydlení, budou hrazeny z účtu žalobkyně. Žalovaný posílal po dohodě na chod jejich domácnosti na účet žalobkyně 20.000 Kč. Účastníci měli každý svůj vlastní účet, ze kterého hradili své předchozí závazky. V průběhu soužití účastníků si žalobkyně vzala úvěr na auto, které užíval do ukončení soužití i žalovaný. Účastníci plánovali společnou budoucnost, dohodli se proto na konsolidaci svých úvěrů do jednoho jediného úvěru.11. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že žalovaný chtěl žalobkyni pro případ, „že by se s ním něco stalo, zajistí převodem svého spoluvlastnického podílu k nemovitostem.“ V létě 2022, poté co došlo ke konsolidaci úvěru domácnost účastníků ještě zhruba půl roku fungovala. Od přelomu roku 2022/2023 sice účastníci žili v bytě žalobkyně nikoliv však jako partneři, nikoliv ve společné domácnosti. Z bytu odešli oba účastníci v srpnu 2023. Nájem bytu činil 19.000 Kč včetně inkasa. Oba účastníci přišli do vztahu se psy, stafordem, bulteriérem a buldočkem, náklady na jejich výživu a celkovou veterinární péči představovaly měsíčně kolem 3.000 Kč. Celkové měsíční náklady domácnosti, včetně nájmu, byly zhruba 40.000 Kč měsíčně.12. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že předtím, než začal žít se žalobkyní, si vzal úvěr, neboť předchozí partnerka byla velmi náročná. Výši původního úvěru, ani výši dlužné částky přesně neznal. V době, kdy začal žit se žalobkyní, byla výše nezaplaceného úvěru zhruba 300.000 Kč. Žalobkyně byla o úvěru žalovaným informována. Žalovaný po celou dobu soužití účastníků přispíval na chod domácnosti částkou 20.000 Kč. Když spolu účastníci začali žít, měl každý staré auto, proto se dohodli, že pořídí auto nové. Úvěr na auto si vzala žalobkyně. Účastníci plánovali společné soužití, výstavbu domu, nebo rekonstrukci nemovitostí žalovaného, proto se dohodli na konsolidaci úvěrů. Žalovaný sice uvažoval o zajištění žalobkyně „pro případ, že by se s ním něco stalo“ převodem spoluvlastnického podílu k nemovitostem jichž byl spoluvlastníkem, nikoliv v souvislosti s žalobkyní darovanou částkou. Popřel, že by s tímto nápadem, kdy přišel uvedl, že to navrhla žalobkyně. Nikdy nebyla řeč o tom, že by zkonsolidovaný úvěr, kterým byl uhrazen jeho výlučný úvěr z předchozího vztahu, byl zápůjčkou, a proto nebyla dohodnuta ani splatnost.13. Z výslechu svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že je sestrou žalobkyně. Svědkyně účastníky navštěvovala pravidelně, vídali se zhruba jednou týdně. Žalobkyně si jí opakovaně stěžovala na to, že žalovaný jí nedává pravidelně peníze, nebo že je dává opožděně, a že jí také nějaké peníze dluží. Žalobkyně mluvila o tom, že si vzala úvěr, který posléze navyšovala, aby zaplatila auto a aby dala žalovanému na zaplacení jeho dluhů. Po ukončení vztahu účastníků byla žalobkyní informována o půjčce žalovanému a jeho záměru převést na žalobkyni svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem. Reakce svědkyně byla „že je úplně hloupá a že to od něho nikdy neuvidí.“ Svědkyně viděla, jak jejich vztah funguje, viděla, že to neklape a že žalovaný žalobkyni celou dobu „tahal za nos a byl jí opakovaně nevěrný“. Že má žalovaný dluhy, se kterými mu žalobkyně pomáhala, věděla svědkyně také od babičky žalovaného, která byla její zákaznicí. Žalovaný se choval nestandardně, střídaly se mu nálady, z ničeho nic byl podrážděný, pak zase nepřiměřeně veselý. Svědkyně žalovaného vnímala jako velmi labilního člověka a soužití účastníků jak problematické.14. Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. (§ 545 o.z.)15. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. (§ 555 o.z.)16. Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. (§ 1724 odst. 1 o.z.)17. Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponechána vůle svobodně si smlouvou ujednat a určit její obsah. (§ 1725 o.z.)18. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci, nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Plnění společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se nechtějí smluvně vázat. (§ 2055 odst. 1, 2 o.z.)19. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc t