4 C 96/2025-62 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 20 974,16 Kč s příslušenstvím, neboť dne 15. 5. 2023, dne 9. 6. 2023, dne 30. 6. 2023 a dne 14. 7. 2023 poskytl právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , žalovanému bezhotovostním převodem celkem 20 974,16 Kč, a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi touto společností a žalovaným (sjednání úvěru však není žalobkyně schopna prokázat, proto se uvedené částky domáhá jako bezdůvodného obohacení). Žalovaný ničeho nevrátil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Sdělením , právnická osoba, ., soud zjistil, že bankovní účet č. , č. účtu, , je bankovním účtem žalovaného, byl založen 19. 12. 2022. Z výpisu z tohoto bankovního účtu za dobu od 5 - 7/2023 soud zjistil, že dne 15. 5. 2023 byla ve prospěch připsána částka 15 000 Kč od , právnická osoba, (obecně známou platební bránu), dne 12. 6. 2023 byla ve prospěch připsána částka 1 000 Kč od , právnická osoba, , dne 30. 6. 2023 byla ve prospěch připsána částka 4 000 Kč od , právnická osoba, , dne 14. 7. 2023 byla ve prospěch připsána částka 974,16 Kč od , právnická osoba, , v součtu se jedná o žalovanou částku. Poskytnutí částek v uvedených dílčích platbách dokládají také potvrzení o platbách doložené žalobkyní, kdy platby jsou identifikovány v. s. , Anonymizováno, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024, kterou uzavřela , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitel, a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupník, byla postoupena pohledávka vůči žalovanému označena v. s. ve výši 20 974,16 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, kterou uzavřela , právnická osoba, ., jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, je postoupena pohledávka vůči žalovanému v téže výši. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024, dalším dopisem ze dne 26. 12. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující odeslání).5. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaná částka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno. Jak to ostatně uvedla sama žalobkyně, k poskytování jednotlivých částek žalovanému jejím právním předchůdcem došlo nepochybně na základě jednání, které mělo vést ke sjednání spotřebitelského úvěru. Soud má za to, že , právnická osoba, , poskytla bezhotovostně žalovanému dne 15. 5. 2023 částku 15 000 Kč, dne 12. 6. 2023 částku 1 000 Kč, dne 30. 6. 2023 částku 4 000 Kč a dne 14. 7. 2023 částku 974,16 Kč, tj. celkem 20 974,16 Kč, aniž by pro to byl dán platný právní důvod, a na straně žalovaného se tak jedná o bezdůvodné obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.), k jehož vydání je žalovaný povinen. Protože tuto částku , právnická osoba, , poskytla na základě jednání, které mělo vést ke sjednání úvěru, bylo její povinností zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Následkem nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, je dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., absolutní neplatnost předmětné smlouvy s tím, že ve vztahu k úvěrujícímu může být soudem přiznáno toliko bezdůvodné obohacení, nelze přiznat ani úroky z prodlení, protože žalovaný se nemohl dostat do prodlení dříve, než je rozhodováno tímto rozsudkem, kdy soud posuzuje dobu, která odpovídá přiměřeným možnostem žalovaného ke splacení dluženého bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti (§ 6 až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho netvrdila, ani neoznačila k důkazu, když se rozhodla žalované částky domáhat právě a jen z titulu bezdůvodného obohacení. Protože se žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proto soud žalobě vyhověl pouze pro částku 20 974,16 Kč, pro požadovaný úrok z prodlení soud žalobu zamítl.6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. V daném případě byla žalobkyně převážně úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně tak spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 840 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2× 300 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále „a. t.“), ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024, za úkony příprava a převzetí zastoupení a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, 1× 400 Kč dle § 14b odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ve znění platném a účinném od 1. 1. 2025 za návrh ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. ve znění platném a účinném do 31. 12. 2024 a stejně tak dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. ve znění platném a účinném od 1. 1. 2025, 273 Kč náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem 2 413 Kč. Soud dodává, že žalobu považuje za žalobu ve smyslu § 14b a. t., a v tomto ohledu odkazuje na obdobná řízení žalobkyně vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, . Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.