5 C 60/2024-140 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne 3. 11. 2022, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 119.765,74 Kč, úroky z prodlení z 108.596,90 Kč ve výši 15 % ročně za dobu od 3. 7. 2022 do zaplacení a úroky ve výši 15 % ročně z 108.596,90 Kč za dobu od 3. 7. 2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že dne 17. 5. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru (konsolidaci) č. , hodnota, , že na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému 150.000 Kč, že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit úroky ve výši 16,03 % ročně, že žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a úroky zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2.982 Kč počínaje měsícem červencem 2018, že žalovaný se zavázal platit ceny poskytnutých služeb a provedených úkonů dle sazebníku, že za období od měsíce července roku 2018 do měsíce března roku 2022 žalovaný sjednané splátky platil, že žalovaný do splatnosti celého úvěru zaplatil 108.177,38 Kč, že pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2019 postoupena žalobci, že žalobce žalovaného upomínal o zaplacení dluhu, že celková dlužná částka je tvořena vyčerpanou jistinou ve výši 150.000 Kč, úroky ve výši 76.534,70 Kč za dobu ode dne poskytnutí úvěru do 2. 7. 2022 (úroky ve výši 16,03 % ročně), úroky z prodlení ve výši 208,42 Kč za dobu do 2. 7. 2022, náklady na upomínání ve výši 1.200 Kč (poplatky za upomínky; 6 x 200 Kč), že žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 108.596,90 Kč, nezaplacenými smluvními úroky do splatnosti ve výši 10.644,60 Kč, nezaplacenými zákonnými úroky z prodlení ve výši 124,24 Kč, nezaplacenými poplatky ve výši 400 Kč (poplatek za prodlení 2 x 200 Kč za měsíc duben 2022 a květen 2022), že žalobce na smluvním úroku požaduje toliko sazbu ve výši zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve shora uvedené věci bylo ústní jednání nařízeno na den 25. 2. 2025. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil, svoji neúčast písemně omluvil. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil. Věc byla projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalobce i žalovaného.4. Smlouvou o úvěru (o konsolidaci) ze dne 17. 5. 2018 (č. l. 9-12 soud. spisu) je prokázáno, že dne 17. 5. 2018 byla mezi společností , právnická osoba, (úvěrující) a žalovaným a , jméno FO, (úvěrovaný) uzavřena smlouva o úvěru, že úvěrující se zavázal poskytnout úvěrovanému 150.000 Kč, že úvěrovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a zaplatit úroky ve výši 16,03% ročně, že úvěrovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit a úroky zaplatit v 84 měsíčních splátkách ve výši 2.982 Kč počínaje červencem roku 2018, že úvěrovaný prohlásil nezatajení žádných informací negativně ovlivňující budoucí splácení úvěru, že úvěrovaný neuvedl nepravdivé informace k posouzení úvěruschopnosti (prohlášení v bodě 6. 2.).5. Výpisem z účtu žalovaného je prokázáno, že právní předchůdce žalobce dne 24. 5. 2018 poskytnul žalovanému 150.000 Kč (celková částka 150.000 Kč byla poskytnuta ve 3 částkách; 50.000 Kč; 20.000 Kč; 80.000 Kč).6. Smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek je prokázáno postoupení předmětné pohledávky za žalovaným nynějšímu žalobci.7. Výzvou k úhradě dluhu (č. l. 26 soud. spisu) a poštovním podacím archem (č. l. 24 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce písemným podáním ze dne 4. 5. 2022, které bylo odesláno s využitím provozovatele poštovních služeb dne 6. 6. 2022 vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 6.217 Kč.8. Žalobce dále soudu předložil písemné podání ze dne 30. 5. 2022 (č. l. 26 soud. spisu), písemné podání ze dne 5. 7. 2022 (č. l. 21 soud. spisu), avšak u těchto listin neprokázal, že byly doručeny žalovanému (a to alespoň prokázáním jejich odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb tak, aby mohla být vyslovena domněnka doby dojití těchto písemností). Žalobce dále soudu předložil „Standardní informace o spotřebitelském úvěru“, přičemž se jedná o listinu, v níž právní předchůdce žalobce informoval žalovaného o výši úvěru, o podmínkách čerpání, o době trvání úvěru apod., přičemž z této listiny nevyplývá, žádný závěr o posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce dále soudu předložil „Všeobecné obchodní podmínky“, přičemž ani z této listiny nelze učinit žádný závěr o posuzování úvěruschopnosti žalovaného.9. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána částečně důvodnou.10. Podle ust. § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle ust. § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.12. Podle ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Podle ust. § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka (jiné osoby) postupníkovi.16. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužní, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.17. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle ust. § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.20. Žalobce tvrdil uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce (úvěrujícím) a žalovaným (úvěrovaným), přičemž ze žalobcem předložené smlouvy o úvěru vyplývá, že žalovaný byl spotřebitelem (ust. § 419 o. z.), když z předložené smlouvy lze dovodit, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své podnikatelské činnosti či v rámci samostatného výkonu svého povolání a tuto smlouvu uzavíral s podnikatelem. Předmětná smlouva o úvěru tak naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., z čehož mimo jiné plynula povinnost právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb. Ze žalobcem předložené úvěrové smlouvy (ani z žádného jiného žalobcem předloženého důkazu) nevyplývá, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného - spotřebitele ve smyslu ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., pro což je předmětný smlouva neplatná ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věta první zák. č. 257/2016 Sb.21. Byť v úvěrové smlouvě v bodě 6. 2. je prohlášení žalovaného, že neuvedl nepravdivé informace, které by mohly ovlivnit výsledek posouzení jeho úvěruschopnosti, že nezatajil žádné informace, které by mohly negativně ovlivnit budoucí splácení úvěru, nelze vzhledem k výši úvěru (150.000 Kč) takovéto jednoduché „formulářové prohlášení“ považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti ža