ECLI: ECLI:CZ:OSPV:2025:6.C.148.2024.1 Datum: 2025-04-23 Předmět: O zaplacení 119 110,59 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 z. č. 257/2016 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 119 110,59 Kč s příslušenstvím (["§ 2 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 1. 8. 2024 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky částku 119.110,59 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 17.121,69 Kč, úrokem 15 % ročně z částky 118.080,59 Kč od 2. 8. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9.145,39 Kč od 25. 1. 2024 do 1. 8. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 119.110,59 Kč od, Anonymizováno, 2. 8. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.2. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 16. 12. 2021 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalované. Žalovaná byla v souladu se smlouvou oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty a zavázala se takto poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 123.000 Kč a výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,45 % z úvěrového rámce se splatností vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 134.220 Kč a na takto poskytnutý úvěr uhradila částku 34.476 Kč. Jelikož však žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 10. 1. 2024 a žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem z téhož dne. Žalované byla rovněž zaslána předžalobní výzva k plnění. Ke dni sepsání žaloby eviduje žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši 119.110,59 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 118.080,59 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 1.030 Kč. Příslušenství pak představuje úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 17.121,69 Kč, úrok ve výši 15,88 % p. a. od 2. 8. 2024 do zaplacení z částky 118.080,59 Kč, úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby ve výši 9.145,39 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši od 2. 8. 2024 z částky 119.110,59 Kč.3. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.4. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, soud však podle příslušných ustanovení o. s. ř. považoval zásilku za doručenou. Protože se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, a žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované bezúčelový úvěr formou úvěrového rámce 20.000 Kč s roční úrokovou sazbou 15,88 %. Žalovaná se pak zavázala úvěr splácet ve splátkách ve výši minimálně 2,45 % z úvěrového rámce (tj. 490 Kč) se splatností vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, . Podle úvěrových podmínek mj. může žalobkyně přistoupit k zesplatnění úvěru v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením dvou a více splátek nebo do prodlení se zaplacením splátky po dobu delší než tři měsíce (bod 6.1.) a v případě prodlení s úhradami je dále žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady na vymáhání, jejichž výši písemně oznámí, smluvní pokutu a úroky z prodlení (bod 7.1.).6. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaná z titulu předmětného revolvingového úvěru čerpala v období od prosince 2021 do srpna 2023 celkem částku 134.220 Kč a na splátkách naopak uhradila částku celkem 34.476 Kč (poslední úhrada byla provedena dne 31. 10. 2023).7. Výzvou ze dne 10. 1. 2024 žalobkyně žalovanou vyzvala ke splacení celého úvěru čerpaného na základě předmětné úvěrové smlouvy do 14 dnů, a to z důvodu prodlení žalované s úhradou jejích závazků. Podle podacího archu byla výzva žalované odeslána dne 11. 1. 2024.8. Z předžalobní výzvy ze dne 1. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky 127.595,71 Kč do 8. 2. 2024. Podle podacího archu byla výzva odeslána žalované dne 2. 2. 2024.9. Z potvrzení žalobkyně o provedení ověření bonity klienta vystaveného dne 1. 8. 2024 soud zjistil, že žalobkyně měla provést před uzavřením smlouvy ověření bonity žalované s tím, že žalovaná je vdaná, bydlí ve vlastním bytě/domě, má 2 děti, její příjmy ze zaměstnání činí 21.000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 30.000 Kč a měsíční výdaje činí 10.000 Kč. Informace z různých registrů (např. SOLUS, NRKI, ISIR, CEE či MVCR) byly ověřeny bez negativních zjištění.10. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy byly u žalované vedeny další nesplacené úvěry, a to ve výši cca 286.000 Kč s měsíčními splátkami 3.425 Kč (spotřební úvěr), ve výši cca 43.000 Kč se splátkami 459 Kč měsíčně (osobní úvěr) a ve výši cca 1.434.000 Kč a splátkami 5.877 Kč (spoludlužník hypotečního úvěru).11. Z přehledu pohybů na účtu žalované za období od 19. 9. 2021 do 13. 12. 2021 se podává, že žalovaná měla příjmy od společnosti , Anonymizováno, ve výši průměrně 17.277 Kč měsíčně a dále obdržela v prosinci 2021 nemocenské 2.070 Kč. Jinak na účtu probíhaly běžné transakce, přičemž pravidelné výdaje na bydlení se ve výpisu dohledat nepodařilo.12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.13. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 27. 5. 2022. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Žalobkyně k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované předložila vlastní potvrzení o provedení ověření bonity žalované (vystavené v srpnu 2024), úvěrovou zprávu a přehled pohybů na běžném účtu žalované za poslední tři měsíce před uzavřením úvěrové smlouvy a z těchto dokladů bylo prokázáno pouze tolik, že příjmy žalované ze zaměstnání činily kolem 18.000 Kč měsíčně a měla další dluhy z nesplacených úvěrů v celkové částce téměř 1.800.000 Kč s měsíčními splátkami necelých 10.000 Kč. Z potvrzení žalobkyně se pak podává, že žalobkyně byla v době uzavření smlouvy vdaná, bydlela ve vlastním bytě či domě, měla dvě děti a příjmy ostatních členů domácnosti měly činit 30.000 Kč (tyto údaje o žalované byly totožně uvedeny i v záhlaví uzavřené úvěrové smlouvy). Jiné důkazy ovšem žalobkyně v průběhu řízení v této souvislosti, přestože byla v průběhu ústního jednání soudu poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nabídnout nemohla.17. Na základě uvedených zjištění pak soud dospěl k přesvědčení, že proces posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nelze v dané věci považovat za dostatečný. Žalobkyně podle obsahu spisu především neověřovala celkové příjmy domácnosti, kdy nebyl předložen žádný důkaz, z něhož by vyplývaly příjmy ostatních členů domácnosti (přitom ani není zřejmé, o jaké osoby se jedná). Také nebyly nijak ověřeny pravidelné výdaje žalované, zejm. pak na bydlení, kdy tyto se ani nepodávají z předloženého přehledu pohybů na účtu. Výše těchto nák