ECLI: ECLI:CZ:OSPV:2025:8.C.206.2024.1 Datum: 2025-03-13 Předmět: O zaplacení 60 502,89 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: O zaplacení 60 502,89 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 4. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému postupně celkem 55.757,58 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce v souvislosti s poskytnutým úvěrem úroky a poplatky ve splátkách, které však řádně nehradil a úvěr se proto stal splatným ke dni 5. 12. 2022. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil na uvedenou smlouvu 10.931,27 Kč. Žalobce požadoval zaplacení částky 60.502,89 Kč s příslušenstvím. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , z potvrzení o provedení transakcí bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce poskytl převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 40.000 Kč dne 27. 4. 2022, částku 10.000 Kč dne 27. 4. 2022, částku 1.631,45 Kč dne 16. 6. 2022 a částku 4.126,13 Kč dne 30. 8. 2022. Z přehledu uhrazených splátek ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem 10.931,31 Kč.5. Z listin předložených žalobcem nebylo zjištěno, že věřitel před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného úvěr v dohodnutých splátkách splácet, když mu byly známy pouze identifikační, kontaktní a osobní údaje žalovaného uvedené v záhlaví smlouvy a v občanském průkazu, jehož kopii žalovaný poskytl.6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce.7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).10. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření v dostatečném rozsahu učinil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, C-679/18 absolutně neplatná.15. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 55.757,58 Kč. Žalovaný postupně uhradil celkem 10.931,27 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 44.826,31 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.16. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě nebyly soudem zjištěny okolnosti odůvodňující rozhodnutí o dřívějším plnění, když žalovaný svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil. Současně nebylo v řízení zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“ a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 74 % (44.826,31 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 26 % (15.676,58 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 48 % z celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.024 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 12.560 Kč (4 x 3.140 Kč, § 7, 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhradou hotových výdajů ve výši 1.350 Kč (3 x 300 Kč, 1 x 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31.12.2024 a od 1.1.2025), náhradou cestovného ve výši 466,70 Kč za cestu z , adresa, a zpět osobním automobilem (60 km, prům. spotřeba 5,7 l/100 km, PHM 34,70 Kč/l, 5,80 Kč/km podle vyhl. č. 475/2024 Sb.), náhradou za ztrátu času na cestě k jednání a zpět podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč (2 x 150 Kč) a náhradou DPH ve výši 21 % v částce 3.082,10 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 19.782,80 Kč, z toho 48 % odpovídá částce 9.495,80 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.18. Soud nepřiznal žalobci odměnu za právní zastoupení za další úkon právní pomoci (doplnění žaloby k výzvě soudu doručeného soudu dne 23. 9. 2024 a dne 28. 2. 2025), když údaje doplněné v těchto podáních měly být uvedeny již v žalobě a náklady v souvislosti s těmito úkony nebyly vynaloženy k účelnému bránění práva podle § 142 odst. 1 o.s.ř.