8 C 239/2024-55 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 4. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému peněžitého plnění ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti částku 30.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu úvěru spolu s úrokem a poplatky ve výši 25.776 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil 31.000,01 Kč. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce zkoumal s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný převzal od věřitele , právnická osoba, prostřednictvím jeho zástupce v hotovosti 30.000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku spolu s úrokem a poplatky ve výši 25.776 Kč. Celkem se žalovaný zavázal uhradit 55.776 Kč v 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč.5. Ke dni uzavření smlouvy právní předchůdce disponoval informacemi o žalovaném v tomto rozsahu a z níže uvedených zdrojů: S žalovaným byla sepsána žádost o úvěr téhož dne jako smlouva o úvěru. Podle této listiny žalovaný poskytl své osobní údaje, jméno, bydliště, údaje o dokladech totožnosti a telefonní kontakt. Dále uvedl, že bydlí ve vlastním, je ženatý a má jednu vyživovací povinnost. Uvedl, že je zaměstnám na dobu určitou do 30. 6. 2022, výši příjmu 39.350 Kč a celkové výdaje 23.720 na bydlení, osobní výdaje, z toho 11.200 Kč na jiné půjčky. Údaje od žalovaného byly zástupcem věřitele ověřeny podle výplatní pásky a pracovní smlouvy.6. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byl nárok vůči žalovanému postoupen z původního věřitele na žalobce.7. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb., se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.10. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).11. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru poté, co je posoudil podle citovaných právních ustanovení, že žaloba není důvodná. Žalobce sice uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona o spotřebitelském úvěru., však je, aby věřitel s odbornou péčí dříve, než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Z citovaných ustanovení je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si pravdivost údajů z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.16. Takto věřitel měl zkoumat a objektivně ověřovat výši tvrzených příjmů a výdajů, což v daném případě učinil pouze částečně tím, že spoléhal na neúplné informace získané od žalovaného. Žalobce v této souvislosti měl učinit další úkony za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, zejména požadovat informace o výši a druhu výdajů žalovaného a ověřit tyto skutečnosti z dokladů od žalovaného a nahlédnutím do dostupných rejstříků dlužníků. Z listin předložených žalobcem však nevyplývá, že by taková objektivizující šetření učinil. Věřitel zjevně nepřihlédl ke skutečnosti, že splátky úvěru měly být hrazeny i po ukončení pracovní smlouvy dne 30.6.2022. Soud proto dospěl k závěru, že úkony učiněné věřitelem k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka byly nedostatečné a smlouva o úvěru je v důsledku toho podle § 580 o. z. pro rozpor se zákonem neplatná.17. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba by mohla být důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. V řízení však bylo zjištěno, že žalovaný získal 30.000 Kč a uhradil 31.000, 01 Kč. Žalovaný tedy žalobci částku odpovídající bezdůvodnému obohacení již uhradil a žaloba byla proto v celém rozsahu zamítnuta.18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, za situace, kdy úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.