8 C 27/2025-65 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobou doručenou soudu dne 10. 9. 2024 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 14.330 Kč s úrokem a úrokem z prodlení ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, . Žalobce žalovanému poskytnul částka 10.000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s dohodnutými poplatky a úrokem ve 24 měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, neboť neuhradil žádnou ze splatných splátek, a nárok ze smlouvy byl proto ke dni 12.7.2024 zesplatněn.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl žádná tvrzení a nenavrhl žádné důkazy, přestože mu žaloba spolu s výzvou k vyjádření byly doručeny do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se žalobce a žalovaný nedostavil. Žalobce svou nepřítomnost omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Žalobce jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Touto smlouvou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavázal úvěr splatit v 24 měsíčních splátkách v proměnlivé výši, celkem 13.760 Kč. Podle dokladu o vyplacení úvěru žalobce na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 10.000 Kč dne , datum, poskytnul. Podle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.5. Při uzavírání smlouvy o úvěru byly žalobci známy následující skutečnosti: Podle listiny Potvrzení o provedení bonity klienta ze dne , datum, žalovaný uvedl své identifikační a korespondenční údaje, dále údaje o výši příjmů ze zaměstnání (25.000 Kč mzda), měl jednu vyživovací povinnost a nesplácel žádné jiné splátky. Žalobce provedl šetření v insolvenčním rejstříku a v registru klientských informací s negativním výsledkem. Z listiny nebylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce ověřoval údaje o příjmech a výdajích žalovaného.6. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 580 odst. 1 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Podmínkou platnosti takové smlouvy, která je svým charakterem spotřebitelským úvěrem ve smyslu platného zákona č. 257/2016 Sb., je, aby věřitel s odbornou péčí dříve než úvěr poskytne, posoudil schopnost dlužníka takový úvěr dohodnutým způsobem splácet. Ve smyslu výše citovaného znění § 86 je zřejmé, že věřitel je povinen získat od dlužníka, z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti, informace, jejichž pravdivost si má ověřit i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka.15. Právní předchůdce žalobce jako věřitel však neučinil všechny potřebné kroky za účelem zjištění celkové majetkové situace žalovaného a neověřil reálnost a úplnost příjmů a výdajů žalovaného. Věřitel nezjišťoval spolehlivost údajů dlužníka o tom, jaké jsou jeho reálné majetkové poměry, zejména jaké byly jeho pravidelné měsíční výdaje (na bydlení, domácnost, výživné, zdravotní stav apod.). O nedostatečně pečlivě šetřených majetkových poměrech svědčí i to, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud proto dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je z důvodu porušení povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost dlužníka absolutně neplatná.16. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které přijal žalovaný jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 10.000 Kč a uhradil 0 Kč. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 10.000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla v této části zamítnuta.17. Přiznán žalobci nebyl ani nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné jistiny, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 je citovaný § 87 zákona o spotřebitelském úvěru úpravou speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, podle které má poskytovatel úvěru podle neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru nárok na úhradu jistiny ve lhůtě, která neodvisí od výzvy věřitele, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úhradu úroků z prodlení proto věřiteli vzniká teprve poté, co nastane splatnost dluhu, která je odvislá od osobních, výdělkových a majetkových poměrů žalovaného. V daném případě nebyly soudem zjištěny okolnosti odůvodňující rozhodnutí o dřívějším plnění, když žalovaný svůj dluh po podání žaloby ničeho neuhradil. Současně nebylo v řízení zjištěno, že není v možnostech žalovaného dluh uhradit v zákonné lhůtě tří dnů podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a lhůta k plnění byla proto určena právě podle tohoto ustanovení.18. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v žalované jistině z 70 % (10.000 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 30 % (4.330 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 40 % celkových nákladů řízení žalobce. Náklady žalobce, který zaslal žalovanému výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř., jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč, odměnou za právní zastoupení ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč, podle § 13 odst. 4, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalobce činí částku 2.452 Kč, 40 % z této částky odpovídá 980,80 Kč. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud aplikoval