8 C 299/2024-31 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 26. 10. 2024 se žalobce domáhal zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému žalovanému s odůvodněním, že žalovaný ukončil přípravu na budoucí povolání více než rok před jeho podáním. Dle navrhovatele žalovaný není osobou, která je neschopna se sama živit, nehledá si zaměstnání, vůči navrhovateli má nepříznivý vztah a chová se k němu nevhodně. Žalovanému navíc dle návrhu nebyl přiznán invalidní důchod, o který žalovaný žádal pro svůj zdravotní stav. Výživné bylo stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově , datum, , č.j. , spisová značka, , ve výši 4.500 Kč měsíčně.2. Žalovaný s návrhem žalobce nesouhlasil s odůvodněním, že sice neúspěšně ukončil studium na střední škole, ale není v současné době schopen soustavně pracovat, a to ze zdravotních důvodů. Žalovaný ve svém vyjádření rovněž uvedl, že mu skutečně nebyl přiznán invalidní důchod, avšak proti tomuto rozhodnutí podal námitky. Žalovaný také uvedl, že pokud to bude možné, rád by od 1. 2. 2025 začal studovat anglický jazyk, aby mohl složit jazykovou školu.3. Ve věci se dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému se dostavil žalobce, žalovaný se po omluvě doručené soudu emailem dne , datum, nedostavil z důvodu zdravotní indispozice, kterou doložil potvrzením od praktické lékařky. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených účastníky. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z opatrovnické spisu , spisová značka, bylo zjištěno, že výživné ve prospěch žalovaného bylo naposledy upraveno rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne , datum, na částku 4.500 Kč měsíčně. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne , datum, bylo též zjištěno, že pro zdravotní stav a nezletilost žalovaného jeho matka a otec uzavřeli dohodu, ve které se žalobce zavázal přispívat na výživu žalovaného s ohledem na jeho zdravotní stav a věk blízký věku nezletilého. Žalovaný ukončil studium na , název školy, ke dni , datum, , a to pro nadměrnou absenci a nesložení opravných zkoušek. Ke zdravotnímu stavu žalovaného bylo z lékařského zprávy vystavené , jméno lékaře, dne , datum, rovněž zjištěno, že žalovaný je v péči psychiatrické ambulance od roku 2014 pro obsedantně-kompulzivní poruchu. Žalovaný pravidelně užívá medikaci a dochází na kontroly kontakt navazuje nejistě, avšak postupně se uvolní, je orientován, projevuje se u něj zvýšená míra úzkosti a problémy se soustředěním, ale udrží pozornost. Není paranoidní a netrpí sebepoškozováním. Z opatrovnického spisu bylo rovněž zjištěno, že účastníci spolu nežijí již od 29. 10. 2007 a od roku 2019 se prakticky ani nestýkají.5. Z podání žalobce a vyjádření žalovaného bylo rovněž zjištěno, že žalovaný nedokončil studium na , název školy, , studium bylo ukončeno ke dni , datum, a od té doby již nestuduje. Z vyjádření účastníků bylo dále zjištěno, že žalovanému nebyl přiznán invalidní důchod. Z listinných důkazů nebylo zjištěno, že by zdravotní stav žalovanému bránil či mu z části znemožňoval zajištění samostatné obživy.6. Podle § 910 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.8. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodiče. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.9. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav ve smyslu výše uvedené hmotněprávní úpravy a dospěl k závěru, že návrh žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k žalovanému, který je zletilý a ukončil studium na střední škole je důvodný. Vyživovací povinnost rodičů vůči dětem trvá do té doby, dokud dítě není schopno samo se živit, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žalovaný ukončil studium na střední škole a žalovaný netvrdil ani nedoložil, že by obnovil svou přípravu na budoucí povolání a začal opět studovat. Žalovaný v řízení neprokázal, že není schopen se sám se živit. Dále bylo zjištěno, že zdravotní stav žalovaného je dlouhodobě zhoršený, trpí psychickými a neurologickými problémy, zároveň však nebylo zjištěno, že by zdravotní stav žalovaného byl natolik nepříznivý, že by mu bránil ve výkonu pracovní činnosti. Jelikož z výše uvedeného nevyplývá, že by se žalovaný soustavně připravoval na budoucí povolaní ani, že se není schopen sám živit, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když vyživovací povinnost žalobce k žalovanému zrušil, jak žalobce požadoval, k 1. 11. 2024.10. Od výroku I. se odvíjí výrok nákladový. V souzené věci jde o řízení mezi přímými příbuznými, ve smyslu občanského zákoníku a věc je dle zákona o soudních poplatcích od soudních poplatků osvobozena. V dané věci nebyly uplatněny žádné náklady účastníků a dle obsahu spisu ani žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.