8 C 56/2023-86 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2023 domáhal vůči žalované úhrady peněžitého plnění na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35.000 Kč na její bankovní účet a žalovaná se zavázala úvěr včetně poplatků a dohodnutých úroků splácet v měsíčních splátkách. Žalovaná však porušila smluvní ujednání, ocitla se od 16. 8. 2021 v prodlení a žalobce proto prohlásil úvěr za splatný výzvou ze dne 21. 10. 2021. Žalovaná však ani přes výzvu svůj dluh neuhradila. Žalobce dále uvedl, že žalovaná na svůj dluh postupně uhradila 8.880 Kč. Žalobce dále uvedl, že před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Žalobce požadoval po žalované kromě úhrady dlužné jistiny, úroku z prodlení, dohodnutého úroku i smluvní pokutu, a to na základě smluvních podmínek, které byly součástí smlouvy o úvěru.2. Žalovaná podala odpor proti vydanému platebnímu rozkazu, k tvrzením žalobce se nevyjádřila a pouze požádala pro své majetkové a výdělkové poměry a zdravotní stav o možnost uhradit dluh ve splátkách, neboť není schopna uhradit dluh najednou.3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 14. 9. 2023 pod č.j. 8 C 56/2023-57, kterým bylo žalobě vyhověno ohledně částky 26.120 Kč, která byla uložena žalované k úhradě ve stanovených splátkách (výrok I.) a dále byla žaloba zamítnuta v žalobcem požadované částce 8.369,85 Kč, úroku ve výši 20.189,88 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 34.485,85 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení a nároku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.350 Kč. Soud však nerozhodl o nároku žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 9.949,22 Kč.4. Podle § 166 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen „o.s.ř.“, nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může účastník do 15 dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Soud může rozsudek, který nenabyl právní moci doplnit i bez návrhu.5. Pro vydání doplňujícího rozsudku se ve věci dne , datum, konalo ústní jednání, ke kterému byly předvolány obě strany. Žalovaná předvolání převzala osobně dne 30. 12. 2024. Dne 29. 1. 2025 žalovaná požádala emailem o odročení jednání z důvodu vážné nemoci do doby svého uzdravení s tím, že léčení podle lékařů potrvá do konce května 2025. Svou žádost o odročení doplnila žalovaná písemným podáním dne 31. 1. 2025 v 13:06 hod., doručeným soudu osobně žalovanou se shodným obsahem, jako byl uveden v žádosti o odročení jednání zaslané soudu emailem. K ústnímu jednání konanému dne , datum, se žádný z účastníků nedostavil.6. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.7. V daném případě žalovaná zjevně nepožádala o odročení jednání včas, neboť skutečnosti o závažnosti jejího zdravotního stavu jí byly nepochybně známy dříve, než 1 den před jednáním, neboť podle sdělení žalované se nejednalo o akutní zhoršení jejího zdravotního stavu. Z žádosti žalované rovněž není zjevné, zda její zdravotní stav jí znemožnil osobní účast u ústního jednání. Naopak ze skutečnosti, že žalovaná doručila následující den osobně svou písemnou žádost o odročení, lze dovodit, že zdravotní stav žalované její osobní účast u jednání nevylučoval. Žalovaná tak neměla pro odročení ústního jednání dostatečně důležitý důvod. Soud proto ve věci rozhodl podle obsahu spisu a na základě již provedených důkazů doplňujícím rozsudkem s následujícím odůvodněním.8. Ze smlouvy o úvěru o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 35.000 Kč na účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem 104.730 Kč ve splátkách po 3.491 Kč měsíčně po dobu 30 měsíců od , datum, . Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 111,33 % ročně.9. Z potvrzení o provedení transakce od , právnická osoba, bylo zjištěno, že z účtu žalobce č. , č. účtu, bylo ve prospěch účtu žalované č. , č. účtu, poukázáno 35.000 Kč dne , datum, pod VS , var. symbol, . Z přehledu provedených plateb ke smlouvě č. , hodnota, a z vyjádření žalobce bylo zjištěno, že žalovaná uhradila celkem na svůj dluh 1.050 Kč.10. Z listin předložených žalobcem bylo zjištěno, že věřitel při uzavírání smlouvy o úvěru s žalovanou vycházel z informací o příjmu ve výši 12.900 Kč hrubého Kč (podle výplatního lístku) ze zaměstnání a o výši vypláceného důchodu v částce 8.482 Kč měsíčně (invalidní důchod 2. stupně). Žalobce nezkoumal obsah pracovní smlouvy, zejména po jak dlouhou dobu byla žalovaná u zaměstnavatele zaměstnána, zda na dobu určitou či neurčitou, zda neběžela výpovědní lhůta apod. Žalobce žádným způsoben nezjišťoval výši a strukturu výdajů žalované. Z výpisu z účtu žalobkyně č. , č. účtu, za období 1. 4. 2021 do 30.6.2021, kterým žalobce při uzavření smlouvy disponoval, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 8.842 kč a konečný zůstatek -178 Kč. Podle obsahu výpisu je zřejmé, že žalobkyně obratem po připsání mzdy či důchodu příslušnou částku v hotovosti vybrala a na účtu proto jiné transakce (mimo souvisejících s vedením účtu) neprobíhaly. Žalobce dále disponoval výpisem z Centrální evidence exekucí (u žalované vedeno 0 exekucí) a výpisem z registru dlužníků (Úvěrová zpráva NRKI a BRKI), podle které žalovaná měla evidováno 16 kontraktů, z toho 4 existovaly v okamžiku zpracování zprávy (, datum, ).11. Podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. se celkovými náklady spotřebitelského úvěru rozumí veškeré náklady včetně úroků, provizí, daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění a veškerých dalších plateb, které spotřebitel musí zaplatit v souvislosti se spotřebitelským úvěrem a které jsou poskytovateli známy, s výjimkou nákladů na notáře.14. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (odst. 1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (odst. 2).15. Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).16. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.19. Podle § 2