9 C 117/2025-31 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 23. 5. 2025 se manžel domáhal rozvodu manželství uzavřeného dne , datum, v , adresa, . Uvedl, že manželství bylo dlouho harmonické a funkční. Kolem roku 2014 se manžel dostal do finančních potíží, jež vyvrcholily exekucemi i insolvencí. Tato několik let se táhnoucí krize měla dopad do soužití manželů. Došlo k vzájemnému odcizení. Manžele spojují pouze děti, které jsou již zletilé. Poslední společné bydliště měli na adrese , adresa, .2. Manželka se nejprve vyjádřila podáním ze dne 28. 7. 2025. Potvrdila manželem tvrzené problémy v manželství, nedomnívala se však, že by manželství bylo natolik rozvráceno, že by manželé nemohli krizi překonat. Měla zájem o obnovení manželského soužití.3. Soud ponechal manželům časový prostor pro případné obnovení manželského soužití. Podáním doručeným soudu dne 5. 11. 2025 manžel sdělil, že manželé již ani nesdílejí společnou domácnost a snahy o obnovení manželského soužití jsou již bezpředmětné.4. Na jednání konaném , datum, manželka uvedla, že s rozvodem manželství souhlasí. K návrhu manžela na rozvod manželství se připojila. Manželé současně učinili nesporným, že příčinou rozvratu manželství je vzájemné odcizení. Soud provedl důkaz oddacím listem a výslechem obou manželů. Z oddacího listu soud zjistil datum uzavření manželství (, datum, ), místo uzavření manželství (, adresa, ), rodné příjmení manželky (, rodné příjmení, ), předchozí příjmení manželky (, příjmení, ) a to, že manžel vstupoval do manželství jako svobodný a manželka jako rozvedená.5. Manžel vypověděl, že zásadnější problémy v manželství nastaly někdy v roce 2013 či 2014, kdy se dostal do finančních problémů, následně byla vedena exekuční řízení a v roce 2018 manželé podali insolvenční návrh. Příčinu rozvratu manželství spatřuje hlavně na své straně. Jeho problémy se přenesly do manželského soužití. Společnou domácnost opustil v červenci 2025. Odbornou pomoc za účelem obnovení manželského soužití manželé nevyhledali, a to ani po prvním vyjádření manželky k návrhu na rozvod manželství.6. Manželka vypověděla, že vše, co uvedl manžel, odpovídá skutečnosti. Uvedla, že v návaznosti na své vyjádření k návrhu na rozvod manželství nekontaktovala žádnou poradnu a nevyhledala žádnou odbornou pomoc. Za příčinu rozvratu manželství považuje vzájemné odcizení.7. Z takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: Manželé uzavřeli manželství dne , datum, v , adresa, . Z manželství se narodily dvě již zletilé děti. Zásadnější problémy v manželství začaly v roce 2014. Finanční problémy manžela a s tím související exekuce i insolvenční řízení měly dopad do manželského soužití. Došlo k vzájemnému odcizení manželů. Manželskou krizi se nepodařilo překonat. V červenci 2025 manžel opustil společnou domácnost vedenou na adrese , adresa, . Žádný z manželů již manželské soužití obnovit nechce. Platí to i pro manželku, která změnila své původní stanovisko k návrhu a na jednání se k návrhu připojila.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:9. Podle § 755 o. z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1). Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu: a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů (odst. 3).10. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.11. Podle § 757 o. z. připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud: a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (odst. 1). Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny (odst. 2).12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a dospěl k následujícímu právnímu závěru: Manželství účastníků nebylo možno rozvést postupem podle § 757 o. z., tedy bez zjišťování příčin rozvratu manželství, a to již proto, že manželé nepředložili dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu dle § 757 odst. 1 písm. c) o. z. s úředně ověřenými podpisy.13. Soud proto zjišťoval kromě existence rozvratu manželství i jeho příčiny. Obé plyne ze shodných tvrzení účastníků, resp. z jejich účastnických výpovědí. Byl prokázán kvalifikovaný rozvrat manželství, tedy rozvrat hluboký, trvalý a nenapravitelný, aniž by bylo možno očekávat obnovení manželství. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném odcizení, kterému předcházely finanční problémy řešené v exekučních řízeních i v řízení insolvenčním. Soud má za to, že prokázání těchto obecnějších příčin je naprosto dostačující; dalším vztahům (bývalých) manželů by nijak nepomohlo, pokud by se důkladně prokazovaly příčiny primární (či příčiny konkrétněji specifikované), což navíc ani jeden z manželů nepožadoval. Nebylo zjištěno, že by rozvodu bránily překážky uvedené v § 755 odst. 2 o. z.14. Proto soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl (výrok I).15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle něhož bylo-li možno zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Takové předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však soud v projednávané věci neshledal, manželé navíc shodně náhradu nákladů řízení nepožadovali. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II.