9 C 321/2024-47 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 4. 10. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 12 375,68 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 375,68 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení. Uvedla, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, dodávala žalované do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , elektřinu včetně zajištění distribučních a souvisejících služeb. Žalovaná se zavázala platit za dodávku elektřiny dohodnutou cenu podle ceníku platného v době odběru a dále cenu za distribuční a související služby. Žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, za elektřinu dodanou v období od 24. 10. 2023 do 30. 4. 2024 částku 12 375,68 Kč, na niž žalovaná nic neplnila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2024.2. Žalovaná byla vyzvána, aby se k žalobě vyjádřila. Dále byl vyzvána, aby sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“) a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění o něm; byl poučena, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná si zásilku s těmito výzvami zaslanou na adresu jejího trvalého pobytu (, adresa, ) v úložní době nevyzvedla, k doručení tak došlo fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 10. 2. 2025. Žalovaná nijak nereagovala. Žalobkyně vyjádřila souhlas s postupem dle § 115a o. s. ř. výslovně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.3. Soud tedy ve věci rozhodl bez nařízeného ústního jednání, jelikož tak bylo možno učinit jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto postupem souhlasili (resp. u žalované byl souhlas předpokládán). Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, (č. l. 10-11) bylo zjištěno, že se žalobkyně jako dodavatel a žalovaná jako zákazník dohodly na dodávce elektřiny produkt , název, , produktová řada , název, , do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , kód EAN: , hodnota, . Strany se dohodly na ceně za odebranou elektřinu tak, jak je stanovena v ceníku , název, bez závazku (č. l. 23). V rámci platebních podmínek byla sjednána výše záloh, které se žalovaná zavázala hradit v částce 4 500 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná smlouvu vlastnoručně podepsala. Součástí smlouvy byly také Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí (č. l. 11 verte-12).5. Z mimořádné faktury za elektřinu č. , hodnota, ze dne , datum, a její přílohy (č. l. 6-7) bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované odebranou elektřinu za období od 24. 10. 2023 do 30. 4. 2024 na částku 21 535,68 Kč sestávající z částky 10 716,23 Kč za dodávku elektřiny a částky 7 081,85 Kč za související služby v elektroenergetice, vše navýšeno o daň z přidané hodnoty. Vyúčtování koresponduje s ceníkem (č. l. 14 verte, 23). Od celkové částky 21 535,68 Kč žalobkyně odečetla zaplacené zálohy v prosinci 2023, lednu 2024 a únoru 2024 v celkové výši 9 160 Kč. Nedoplatek tak činil 12 375,68 Kč a byl splatný dne 20. 5. 2024.6. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 9. 2024 (č. l. 22) a podacího lístku z téhož dne (č. l. 8) bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala výzvu k úhradě žalované částky na adresu trvalého pobytu žalované.7. Zjištěný skutkový stav lze shrnout tak, že žalovaná od žalobkyně odebírala elektřinu, avšak za období od 24. 10. 2023 do 30. 4. 2024 jí vznikl nedoplatek ve výši 12 375,68 Kč, který dosud neuhradila (z listinných důkazů doložených žalobkyní žádné plnění na žalovanou částku neplyne a žalovaná zůstala procesně nečinná).8. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.9. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.10. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.11. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění posouzených podle citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny splnila tím, že žalované dodávala elektřinu do sjednaného odběrného místa. Žalovaná naopak porušila své povinnosti ze smlouvy, jelikož neuhradila sjednanou cenu řádně a včas, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyni vznikl též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od prvního dne prodlení (21. 5. 2024) do zaplacení. Sazba zákonného úroku z prodlení u prodlení nastalého v 1. pololetí roku 2024 činila 14,75 % ročně. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na jejich náhradu částkou 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 7, § 11, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. podle § 14b odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč (právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně). Ustanovení § 14b a. t. soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téže žalobkyně ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.16. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., platební místo (u nákladového výroku) v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.