7 C 457/2020-15 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaný zdejšímu soudu dne 1. 9. 2020 domáhala zaplacení celkové částky 34 750 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně provedla dle pokynu Policie ČR odtah osobního automobilu zn. BMW, model 330XD, [registrační značka], jenž je ve vlastnictví žalovaného, a automobil uskladnila na svém odstavném parkovišti v období od 1. 5. 2020 do 15. 7. 2020. Následně byl automobil žalobkyní mimo jiné z kapacitních důvodů odtažen na odstavné parkoviště v [část obce] ve vlastnictví [stát. instituce]. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení ceny za provedený první odtah ve výši 1 900 Kč, za uskladnění vozidla po dobu 76 dnů ve výši 29 950 Kč a za druhý odtah ve výši 2 900 Kč, tj. celkem částky 34 750 Kč. Před podáním návrhu byl žalovaný vyzván k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Dne 30. 4. 2020 došlo na ulici [anonymizováno], [obec a číslo] k dopravní nehodě za účasti vozidla zn. BMW, model 330XD, [registrační značka]. V době nehody byl vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla žalovaný. Policie dala pokyn žalobkyni pokyn k odtažení vozidla (prokázáno předávacím protokolem vozidla ze dne 1. 5. 2020). Dne 1. 5. 2020 bylo vozidlo odtaženo, umístěno do objektu na [obec a číslo] a uskladněno (prokázáno výzvou k vyzvednutí vozidla ze dne 4. 5. 2020). Předmětné vozidlo bylo dne 20. 7. 2020 převezeno na odstavné parkoviště [anonymizováno] [obec] v [část obce] (prokázáno protokolem o převzetí vozidla od nálezce a jeho předání na odstavnou plochu ze dne 20. 7. 2020). Podle nařízení č. 2/2013 Sb. hlavního města Prahy činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla dle § 2 odst. 1 písm. a) částku 1 900 Kč a dle § 2 odst. 3 nařízení představuje maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel 250 Kč za 1. – 3. započatý den a 400 Kč za 4. – 180. den (prokázáno nařízením č. 2/2013 Sb.). Žalovaný tak dluží částku 1 900 Kč za první odtah vozidla a následné služby parkoviště za období od 1. 5. 2020 do 15. 7. 2020 ve výši 29 950 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 1. 6. 2020, daňovým dokladem ze dne 1. 7. 2020 a daňovým dokladem ze dne 15. 7. 2020). Zaslání předžalobní upomínky má soud za prokázané z přípisu označeným předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky ve výši 34 963,45 Kč ze dne 30. 7. 2020 včetně dodejky. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 45, odst. 1, odst. 2, odst. 4, zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích, musí ji neprodleně odstranit; neučiní-li tak, odstraní ji na jeho náklad vlastník pozemní komunikace. Není-li možno překážku provozu na pozemních komunikacích neprodleně odstranit, musí ji její původce označit a ohlásit policii. Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci vozidlo, rozhoduje o jeho odstranění policista nebo strážník obecní policie, přičemž jde-li o dálnici, zajistí odstranění vozidla na výzvu policisty některá z osob uvedených v odstavci 1; vozidlo se odstraní na náklad jeho provozovatele.</i> 7. Na základě předložených listinných důkazů a ve světle citovaného právního ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána co do požadované částky 33 750 Kč důvodně a soud tak žalobě vyhověl. Soud vyhověl žalobkyni i co do příslušenství přiznané pohledávky ve smyslu ustanovení § 1968 odst. 1 o.z., kdy období, za něž žalobkyně úrok z prodlení požaduje, je obdobím, kdy byl žalovaný s plněním své povinnosti již v prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení pak odpovídá výši stanovené vládním nařízením dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Soud výrokem II. rozhodl o zamítnutí části žaloby, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 30. 7. 2020 do zaplacení. Žalobkyně vyčíslila v daňovém dokladu ze dne 15. 7. 2020 mimo jiné cenu za odtah vozidla ve výši 2 900 Kč, avšak dle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení 2/2013 Sb., hl. m. Prahy činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla částku 1 900 Kč. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni v souladu s daným nařízením pouze nárok na uhrazení částky 1 900 Kč za odtah vozidla a ve zbytku požadovanou částku ve výši 1 000 Kč (2 900 Kč – 1 900 Kč) s příslušenstvím zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 990 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 390 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.