11 C 170/2021-20 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. na základě dosud předložených listinných důkazů. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 4 267,30 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nezaplacené ceny za elektřinu dodanou žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa], vyúčtovanou žalovanému fakturou [číslo] ze dne 23. 2. 2021, se splatností 16. 3. 2021. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 10. 2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a to za cenu stanovenou ceníkem žalobkyně s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu určitou, tj. na 24 měsíců od data 25. 3. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí žalobkyně (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí a obchodními podmínkami). Za realizaci dodávek elektřiny v období od 15. 2. 2020 do 19. 2. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 12 727,30 Kč splatnou dne 16. 3. 2021 (prokázáno fakturou [číslo]). Cenu elektřiny žalobkyně doložila detailním rozpisem vyúčtování k faktuře. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 7. 7. 2021, kterou byl žalovaný znovu vyzván k úhradě svého dluhu (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 7. 7. 2021 včetně dodejky). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Věc byla posouzena podle § 50 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), podle něhož se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu věci shledal soud žalobu důvodnou. Účastníci uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny podle shora uvedených ustanovení. Žalobkyně na základě této smlouvy poskytla žalovanému plnění spočívající v dodávce elektřiny do sjednaného odběrného místa, žalovaný však nesplnil svou povinnost úhrady za takto poskytnuté plnění, ve lhůtě splatnosti nezaplatil, čímž se dostal ode dne následujícího po splatnosti faktury do prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen vedle jistiny platit i úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak žalobkyně požadovala (se zohledněním částečných úhrad žalovaného). Soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 1 968 Kč Tyto náklady se v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), odměna ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 AT, náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) AT) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 168 Kč. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů za jednoduchou výzvu k plnění, jelikož výzvu předloženou soudu vyhotovila a zaslala žalovanému přímo žalobkyně a nikoliv její právní zástupce. 12. Aplikaci § 14b AT soud zvolil po zohlednění formulářového typu návrhu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 36 C 54/2021, 6 C 61/2020, 21 C 62/2020 nebo 34 C 315/2019), a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč. Jsou tak splněny veškeré podmínky obsažené v § 14b odst. 1 AT. 13. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro jiné stanovení této lhůty či stanovení splátek; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).