22 C 173/2020-235 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně je právnická osoba se sídlem v České republice, předmětem činnosti je správa a pronájem nemovitostí. Vlastní pozemky parc. [číslo] kat. území [obec] u [obec], nabyla je dohodou společníků o rozdělení obchodní společnosti z [datum], zápis sp. zn. NZ [číslo], jíž došlo k rozdělení [právnická osoba], s. r. o., [IČO] odštěpením a sloučením odštěpené části jmění (včetně pozemků) s žalobkyní. Rozdělovaná [právnická osoba], s. r. o. koupila nemovitosti kupní smlouvou z 4. 10. 2001. Pozemky byly historicky součástí kojetického parku, založeného kolem roku 1840 u novostavby romantického novogotického zámečku. O park nebylo od 50. let minulého století pečováno, vyjma likvidace dřeva padlých stromů, neodborného bagrování koryta potoka. Park včetně pozemků měl být revitalizován. V roce 2014 byly pozemky po dvouletém projednávání územního plánu obce Kojetice schváleny jako součást veřejné zeleně obce, parku. Opatřením obecné povahy, územní plán z 11. 4. 2014, bylo zřízeno k pozemkům předkupní právo obce za souhlasu žalobkyně s tím, že jde o veřejný zájem obce. Žalobkyně uzavřela dne 30. 6. 2016 smlouvu nájemní a pachtovní smlouvu o zemědělském pachtu se společností [právnická osoba], [IČO], jíž mj. byly propachtovány uvedené pozemky. Žalovaní jsou fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, jsou vlastníky pozemků parc. č. st. 48 a st. 48, kat. území [obec] u [obec] tvořících ucelený areál obdélníkového tvaru bezprostředně sousedících s pozemky žalobkyně. [právnická osoba] zjistila v roce 2003, že je jeden z pozemků žalobkyně, parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], neoprávněně užíván žalovanými jako pastva pro zvířata [anonymizováno] [obec]. V návaznosti na to byla uzavřena [právnická osoba], s. r. o. s 2. žalovaným nájemní smlouva na období 1. 1. 2004 - 31. 12. 2004, nájemné 4 000 Kč za rok. 2. žalovaný hradil až 3 roky po splatnosti v návaznosti na velké množství výzev. S ohledem na množství exekučních řízení vedených proti 2. žalovanému lze dovodit dlouhodobou absenci vůle platit závazky, nelze vyloučit, že žalovaní neměli v úmyslu platit žádné nájemné již při uzavřením nájemní smlouvy. Po ukončení nájemního vztahu odmítali žalovaní další uzavření nájemní smlouvy, přestože jsou jimi pozemky užívány. Pozemky užívají jako výběh pro zvířata, skládku odpadků, vybudovali bez souhlasu žalobkyně plot. Užívají bez souhlasu žalobkyně plechovou halu na pozemcích jako sklad pro krmivo pro zvířata, část plechové haly upravili na tréninkovou halu. K hale a části pozemků navíc odmítají žalobkyni, nájemci pozemků ([právnická osoba]), osobám zmocněným žalobkyní umožnit přístup. Na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] vybudovali bez souhlasu žalobkyně čističku. Zasahují tak do vlastnického práva žalobkyně a brání jí a společnosti [právnická osoba] další realizaci obnovy [anonymizováno] parku a potoka. Žalovaní aktuálně užívají pozemky jako výběh pro zvířata a skládku odpadků. Bez souhlasu žalobkyně zde vybudovali plot, brání žalobkyni a společnosti [právnická osoba] v přístupu na pozemky. Zamezení přístupu společnosti [právnická osoba], resp. jednatele a jediného společníka [právnická osoba] [příjmení], vedlo k trestnímu oznámení tímto podanému dne 25. 8. 2019, vedeno Policií ČR, Obvodní oddělení Odolena Voda. Podle sepsaného úředního záznamu žalovaní neoprávněně užívají pozemky, navíc došlo v souvislosti s užíváním pozemků k napadení ze strany 2. žalovaného:„ Pan [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalovaného] v současné době neoprávněně užívají parcely [číslo] v katastrálním území [územní celek] (…). … při pohybu mém a mých pracovníků na revitalizaci parku, jehož je parcela [číslo] součástí, jsme byli dne 8. 7. 2019 napadeni paní [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného] … v současné době řešeno na Obecním úřadě v [obec], potažmo Městském úřadě v [obec]. V současné době realizujeme na výše uvedených parcelách práce související s obnovou parku na základě platného vodoprávního povolení a [anonymizováno] mi brání ve výkonu tohoto mého práva, potažmo ve výkonu práce.“ Žalovaní na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec], ve vlastnictví žalobkyně, bez souhlasu žalobkyně vybudovali čističku odpadních vod 16 x 4 m včetně vývodu z čističky přes uvedený pozemek o cca 20 m až do potoka. Přes čističku mohou jít odpadní vody od 2 rodin žalovaných a odtoky ze stájí, což může být důvod, proč se žalovaní odmítli napojit na obecní kanalizaci, což bylo opakovaně nabízeno stran obce. Žalobkyně spolu s pozemky nabyla do vlastnictví plechovou halu na pozemcích parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] vybudovanou dle pamětníků v 70. letech, tzv. černá stavba, nikdy nebyla povolena, zkolaudována. Není tak zaznamenána v katastru nemovitostí. Žalobkyně, [právnická osoba] za souhlasu žalobkyně, je připravena v souvislosti s obnovou kojetického parku stavbu odstranit a zachovat pozemky výlučně jako součást zeleně parku, při úpravě toku potoka. Žalovaní část plechové haly bez souhlasu žalobkyně přestavěli bez stavebního povolení na tréninkovou halu. Užívají plechovou halu (sklad pro krmivo pro zvířata), tréninkovou halu, ve vlastnictví žalobkyně (přestavění části plechové haly nemůže nic změnit na vlastnickém právu žalobkyně ke stavbě). Proto se žalobkyně domáhá vyklizení celé stavby žalovanými. Žalobkyně se pokoušela opakovaně vyřešit věc smírně. Po úvodním neúspěchu smírných jednání byla zahájena mezi stranami písemná předžalobní komunikace. Žalobkyně dne 12. 5. 2016 zaslala výzvu k vyklizení pozemků, které nebylo vyhověno. Následně zaslala výzvu k vyklizení pozemků a odstranění plotů [právnická osoba], pachtýř. Výzvě nebylo vyhověno. Následně došlo k vyhotovení vytyčovacího náčrtu z iniciativy žalobkyně za účelem dohody s žalovanými. Žalovaní byli přizváni ke geodetickým pracím. 1. žalovaný odmítl podepsat protokol o vytyčení hranice, třebaže bylo vytyčování objednáno od nezávislého úředně oprávněného zeměměřičského inženýra, Ing. [jméno] [příjmení]. S ohledem na pokračující práce na obnově kojetického parku byla zaslána další výzva z 3. 5. 2019, žalovaní opakovaně vyzváni k odstranění plotů z pozemků, zamezení dalšího pasení zvířat, odstranění staveb neoprávněně vybudovaných žalovanými. Dopisem z 16. 1. 2020 byly zopakovány dřívější požadavky. Nedošlo k nápravě. Žalovaní protiprávně užívají pozemky žalobkyně, postavili na pozemcích žalobkyně plot, na pozemku parc. [číslo] k. ú. [obec] u [obec] postavili čističku odpadních vod, užívají stavbu žalobkyně. Tímto zasahují do vlastnického práva žalobkyně, brání žalobkyni, společnosti [právnická osoba] v realizaci obnovy [anonymizováno] parku a potoka. 2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili, nárok uplatněný žalobou neuznali, uplatnili vzájemný návrh o určení vlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] s následujícími tvrzeními. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý jednou ideální polovinou pozemků p. [číslo] [územní celek] zapsaných u Katastrálního úřadu pro [anonymizována dvě slova], sousedící s pozemkem [číslo] [list vlastnictví] [územní celek], který vlastní žalobkyně. Předmětné pozemky zakoupil otec žalovaných v roce 1995 od paní [jméno] [příjmení], KN č. V [číslo], včetně všech součástí a příslušenství, plechové, celokovové kolny, zásobníku krmiv pro cirkusová zvířata, garáže aut a traktorů. Smlouvou z 24. 2. 1997, KN č. [anonymizována dvě slova] – [číslo] převedl tyto nemovitosti na své dva syny, [jméno] a [jméno]. V roce 1999 vzhledem k technickému stavu budov požádali příslušný obecní úřad o povolení přestavby, které obdrželi, a budovu zrekonstruovali na tréninkové prostory pro zvěř a artisty. Plechovou halu užívali pro skladování krmiva pro zvířata. S předáním pozemků původní vlastník předal klíče ke stavbám, které otec a později žalovaní od roku 1995 využívali a opravovali a byli přesvědčeni, že tyto stavby řádně nabyli kupní smlouvou. Tlakovou čističku vod žalovaní řeší několik měsíců, věc projednávali s úřadem, na základě jejich požadavků uzavřeli 12. 6. 2020 smlouvu o provedení díla – tlakové čističky vod. Původní čistička vod byla postavena s povolením [stát. instituce]. Bod I. petitu je shodný s bodem IV., jednotlivé body jsou neurčité a nevykonatelné. Více nežli 20 let žalovaní užívají nemovitosti jako své výlučné vlastnictví. Asi před 2 roky jim byla předložena informace, že objekty se mají zčásti nacházet na pozemku žalobkyně, což se žalovaní pokoušeli řešit mimosoudně, v rámci jednání i korespondence upozorňovali na mimořádné vydržení. Občanský zákoník institut vydržení upravuje mnohem detailněji, než zákon č. 40/1964 Sb. v § 134, ovšem není zde zásadní rozpor, sporné otázky překlenula ustálená judikatura. Nestačilo tedy, že nějakou nemovitou věc někdo užíval po dobu alespoň deseti let v přesvědčení, že je jeho vlastnictvím, důležitý byl i právní titul a při prokazování dobré víry se vycházelo ze zápisu v katastru nemovitostí. Toto je změněno zavedením nového institutu tzv. mimořádného vydržení. Vydržení je jedním z tradičních způsobů nabytí vlastnického práva, účelem vydržení j