22 C 369/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Manžel podal soudu dne 31. 8. 2021 návrh, jímž se domáhal rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Manželé uzavřeli manželství dne 2. 6. 1990 v [příjmení] [jméno], Dominikánské nám. [číslo], [obec] Poslední společné bydliště manželů v České republice, ve kterém zároveň bydlí ke dni podání návrhu alespoň jeden z manželů, je na adrese [adresa manžela]. Podle ustanovení § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, je tedy dána místní příslušnost Okresního soudu Praha – východ. Manželé nemají žádné nezletilé děti, o jejichž poměrech by bylo nutno rozhodnout postupem dle ustanovení § 755 odst. 2 nebo 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Manželství je hluboce a trvale rozvráceno a neplní již svou funkci. Mezi manžely došlo k postupnému citovému odcizení a podstatnému narušení manželského soužití. Manželé spolu již nejméně od dubna roku 2015 nežijí ve smyslu § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a nevedou společnou domácnost. Manželství účastníků je tak nutno pokládat pouze za formální svazek dvou lidí bez vlastního hodnotového obsahu a je možné je označit za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené, kdy nelze očekávat jeho obnovení. 2. Manželka k návrhu uvedla, že nechtěla, aby manželství bylo ukončeno, nechtěla rozvrat rodiny, avšak situace k tomuto dospěla. Manžel opustil rodinnou domácnost. Manželství je v současné době nefunkčním svazkem, není tak smysluplným jeho další trvání. K návrhu se manželka připojila. 3. Soud tak návrh dle § 384, odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění hodnotí jako návrh společný. 4. Soud provedl v řízení důkaz účastnickým výslechem manžela, účastnickým výslechem manželky, oddacím listem účastníků (čl. 6 spisu). 5. Z důkazů shora uvedených vzal soud za prokázané, že manželství bylo uzavřeno dne 2. 6. 1990 před Úřadem městské části města Brna, [obec] (oddací list na čl. 6 spisu). 6. Manželé jsou zapsáni jako rodiče [jméno] [celé jméno manžela] narozeného dne [datum] a [jméno] [celé jméno manžela] narozeného dne [datum] (potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel na čl. 9 – 10, 11 – 12 spisu) 7. Dále byl k důkazu proveden výslech manžela, manželky. 8. Manžel v roce 2015 opustil rodinnou domácnost, od této doby tak manželé žijí odděleně. K obnovení rodinného soužití nedošlo. Manželé neměli zásadní konflikty či neshody, ale po 25 letech života již došlo k určité únavě ze společného soužití, určitě u manžela. Po dobu téměř šesti let žijí manželé odděleně, pokud v této době řešili nějaké otázky týkající se manželství, jednalo se o zejména o otázky praktické, řešení stávající situace, nikdy nekomunikovali o obnovení rodinného soužití. V současné době toto manžel vylučuje, navázal vztah s jinou ženou, manželka také má již partnera. Děti jsou zletilé, domácnost manžel opustil, když mladšímu synovi bylo 19 let. (účastnická výpověď manžela) 9. Manželka se ve vztahu počala cítit nekomfortně přibližně 1,5 roku před tím, nežli manžel opustil rodinnou domácnost. Cítila z jeho strany tendence soužití ukončit, snažila se o tomto s manželem komunikovat. Nicméně situace vyústila v to, že manžel rodinou domácnost opustil. Poté již vše bylo tak, jak uvedl. Manželka následně navázala známost s jiným mužem. Manželství ukončit nechtěla, chtěla je zachovat, situace se však vyvinula takovým způsobem, že to již není možné. Po dobu téměř šesti let manželé žijí odděleně, k obnovení soužití nedošlo. V současné době je situace již patrně bez možnosti změny. (účastnická výpověď manželky) 10. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé po dobu téměř šest let žijí zcela odděleně, když manžel opustil místo posledního společného bydliště. K obnovení rodinného soužití v průběhu této doby nedošlo, přičemž oba manželé toto vylučují. Manžel i manželka navázali známost s jiným partnerem. Ačkoliv manželka měla zájem manželství zachovat, situace ve vztahu se s ohledem k postoji manžela, který rodinnou domácnost opustil a jeho postoj byl neměnný, vyvinula v naprostý rozvrat vzájemného vztahu. 11. Příčinou rozvratu manželství jest ta skutečnost, že manžel opustil rodinnou domácnost, poté, kdy uzavřel, že vzájemný vztah subjektivně hodnotí jako emočně vyčerpaný. 12. Dle § 755 zákona č. 89/2012b., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 13. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 14. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou tak narušeny a manželství účastníků do té míry hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení společného soužití, rodinné domácnosti, účastníků. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak z manželství se žádných dětí nenarodilo, tudíž posouzení této otázky odpadá. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.