3 C 22/2021-37 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované vydání dílenského svěráku značky York červené barvy (dále také„ předmětný dílenský svěrák“). Žalobu odůvodnil tím, že účastníci byli manželé, poslední společné bydliště měli v rodinném domě na adrese [adresa žalobce a žalované]. Dne [datum] žalobce v důsledku trvající manželské krize opustil rodinnou domácnost, dne [datum] byl po slovní roztržce s žalovanou Policií ČR ze společného bydliště vykázán, následně mu v rámci řízení o předběžném opatření proti domácímu násilí bylo usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 5. 9. 2019, č. j. 13 Nc 6/2019-10, uloženo zdržet se vstupu do společného obydlí. Předběžné opatření bylo usnesením č. j. 13 Nc 103/2019-55 prodlouženo do 5. 3. 2020. Usnesením Okresního soudu Praha - východ, č. j. 0 Nt 1815/2019-6, byl žalobci uložen zákaz vstupu do obydlí do [datum] (nabytí právní moci trestního příkazu sp. zn. 45 T 26/2020 ze dne 29. 4. 2020). Na základě smlouvy účastníků ze dne [datum] o zúžení společného jmění manželů sepsané ve formě notářského zápisu se žalovaná stala výlučnou vlastnicí nemovitosti na výše uvedené adrese. Podle navazující dohody účastníků se žalovaná zároveň zavázala umožnit žalobci odstěhování jeho osobních věcí a výlučného majetku. Žalobce od srpna 2019 nemá přístup do nemovitosti na výše uvedené adrese, žalovaná mu v rozporu s výše označenou dohodou brání v převzetí jeho věcí z nemovitosti, včetně předmětného dílenského svěráku. Svěrák žalobce nabyl do svého výlučného vlastnictví darem od své babičky z matčiny strany paní [příjmení] [jméno] [příjmení], a to po úmrtí jejího manžela, dědečka žalobce. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalobce nenabyl předmětný dílenský svěrák darem od své babičky, ale vzal jej z vlastní iniciativy v rámci vyklízení chalupy, kterou prodávala babička žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dle vyjádření žalované babička žalobce souhlasila s odvozem předmětného svěráku a dalšího nářadí k dalšímu užívání v rámci manželství pana žalobce se žalovanou. Žalovaná po odchodu žalobce ze společného obydlí vyzvala žalobce, aby označil věci, které požaduje za své vlastní a prokázal způsob nabytí těchto věcí. Žalobce však žalované ničeho nesdělil. Žalovaná nemá za to, že předmětný dílenský svěrák je ve vlastnictví žalobce, neboť jej nenabyl darem. 3. Potvrzením o vykázání ze dne [datum] vydaným Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec] venkov - Východ, Obvodní oddělení [obec], bylo prokázáno, že žalobce byl uvedeného dne vykázán na dobu 10 dnů ze společného obydlí se žalovanou, a to z rodinného domu v ul. [ulice a číslo], [obec], a bylo mu uloženo zdržet se styku a navazování kontaktu s žalovanou. Usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 5. 9. 2019, č. j. 13 Nc 6/2019-10, bylo rozhodnuto v rámci návrhu na předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí o povinnosti žalobce zdržet se vstupu do společného obydlí na výše uvedené adrese a setkávání a kontaktu s žalovanou a usnesením ze dne 18. 11. 2019, č. j. 13 Nc 103/2019-55, bylo předběžné opatření prodlouženo do [datum]. Usnesením Okresního soudu Praha - východ ze dne 25. 9. 2019, č. j. 0 Nt 1815/2019-6, byl žalobce (jako obviněný z přečinu vydírání a maření výkonu úředního rozhodnutí, vše ve vztahu k žalované jako poškozené) propuštěn ze zadržení na svobodu za současného stanovení dohledu probačního úředníka a uložení předběžných opatření zákazu styku včetně telefonické a elektronické komunikace s žalovanou. 4. Vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ze dne [datum] ve věci sp. zn. V [číslo] byl doložen zápis výlučného vlastnického práva žalované k stavbě [adresa] na pozemku parc. č. st. 102, k. ú. [obec] do katastru nemovitostí dle smlouvy o zúžení SJM č. NZ [číslo] ze dne [datum]. 5. Z dohody manželů na dobu před a po rozvodu manželství ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a žalovaná vystupují jako strany dohody. Dle obsahu dohody měla žalovaná umožnit žalobci odstěhování osobních věcí z místa trvalého pobytu žalobce v předem domluvený termín, a to za účasti nezávislého svědka. Žalobce od této dohody dne [datum] odstoupil. 6. Z položkového seznamu osobních věcí žalobce k předání dne [datum] včetně fotografií soud zjistil, že v seznamu není uveden předmětný dílenský svěrák. 7. Fotodokumentací dílenského svěráku červené barvy žalobce doložil existenci popisovaného svěráku v minulosti. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s dokladem o odeslání bylo zjištěno, že žalovaná byla žalobcem před podáním žaloby vyzvána k vydání dílenského svěráku značky York červené barvy. Výzva byla odeslána dne [datum] 9. Oznámením o podezření ze spáchání trestného činu podvodu ze dne [datum] žalobce dokládal, že podal trestní oznámení na žalovanou z důvodu, že mu v rozporu s dohodou účastníků neumožnila převzít z nemovitosti v [obec] své věci, předmětný dílenský svěrák mezi nimi výslovně zmíněn není. 10. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že její matka, babička žalobce, na podzim roku 2011 prodávala chalupu. S prodejem chalupy jí svědkyně pomáhala, nabídli rodině a známým, ať si z věcí na chalupě případně odvezou, co chtějí. Žalobce si z chalupy nějaké věci odvezl. Odvoz předmětného svěráku si však nevybavuje, nějaký svěrák viděla, ale neví, jestli to byl tento. Svědkyně si nevybavila, jestli její matka tehdy k věcem, které si rodinní příslušníci a známí odvezli, projevila nějakou vůli, moc to neřešila, byla špatná z úmrtí manžela. 11. Z výslechu svědka [příjmení] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že ví o dílenském svěráku, který byl uskladněn na chalupě, ale není si jist, zda se jedná o předmětný dílenský svěrák. O tom, co se sním pak stalo, nic neví. 12. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 13. V řízení o vydání věci má žalobce důkazní břemeno k jím tvrzeným skutečnostem, tedy že žalobce je vlastníkem předmětného dílenského svěráku (že k němu v minulosti nabyl vlastnické právo) a že předmětný svěrák mu žalovaná neoprávněně zadržuje (že se dostal do její držby nebo detence). Jen v případě prokázání uvedených skutečností může být žaloba úspěšná. 14. V daném případě nebylo mezi stranami sporu o tom, že předmětná věc je v držení žalované, žalobce však neprokázal, že je výlučným vlastníkem předmětné movité věci, kterou žádal po žalované vydat. Prokázání této skutečnosti je však jednou z podmínek pro oprávněnost jeho nároku na vydání věci. Žalobce v dané věci neunesl důkazní břemeno ve vztahu ke svému tvrzení, že věc nabyl darem od své babičky do svého výlučného vlastnictví, a v důsledku toho nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla v řízení plně úspěšná, náleží jí tak právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalované sestávají z náhrady právního zastoupení podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna advokáta byla přiznána za čtyři úkony právní pomoci po [částka], počítáno z tarifní hodnoty [částka] (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na ústních jednání konaných dne [datum] a [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky. Dále náleží k nákladům řízení náhrada hotových výdajů za 4 úkony právní pomoci po [částka] dle § 13 odst. 3 vyhlášky a odpovídající 21% DPH z uvedených částek (tj. z odměny a paušálů) ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť zástupce žalované je jejím plátcem. Celkem činila náhrada nákladů částku [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).