35 C 44/2021-38 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal vůči žalovanému ve výroku citované omluvy, když uvedl, že mezi účastníky řízení probíhá u zdejšího soudu spor [spisová značka], jehož předmětem je vydání zadržených věcí (tonerů). V rámci sporu dne 2. 9. 2020 došlo ve výroku citované provozovně ke schůzce za účelem mimosoudního vyřešení sporu. Schůzky se účastnili 3 zaměstnanci žalovaného, žalobce a externí auditor. Žalovaný, ač neměl žalobcův výslovný souhlas, pořizoval z předmětné schůzky nahrávku, čímž zasáhl do žalobcových osobnostních práv. Tento zásah byl neadekvátní, když žalobce je slabší smluvní stranou, tedy žalobce by mohl pořizovat nahrávku toliko v situaci, kdy by k účelu, pro který byla pořízena, nemohl dojít jinou, méně invazivní cestou. Toto oprávnění však není dáno žalovanému jako straně silnější. Navíc žalovaný měl možnost prokazovat průběh schůzky jinak, když za něj v místnosti byli přítomni 3 zaměstnanci, kteří mohli průběh schůzky dosvědčit. Žalobce tak byl přesvědčen, že inkriminovaný zásah byl zásahem neoprávněným. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Potvrdil skutkový děj uvedený žalobcem, avšak byl přesvědčen, že pořízení záznamu bylo v souladu s právními předpisy, a to legální výjimkou danou § 88 odst. 1 o. z. K tomu poznamenal, že mezi stranami probíhá větší množství soudních sporů (jde o řízení vedená u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Mezi účastníky je vyhrocená atmosféra, která vedla i k podání trestního oznámení, ve kterém žalobce označuje některé zaměstnance žalovaného za velmi nebezpečné osoby a obviňuje je ze spáchání několika trestných činů. Dále žalovaný poznamenal, že vůči zaměstnancům žalovaného jsou ze strany auditora najatého žalobcem užívána upozornění na občanskoprávní i trestněprávní odpovědnost konkrétních osob, což u nich vyvolává velmi nepříjemné pocity. Dále jsou ze strany auditora zasílány dotazy, které obsahují tvrzení difamujícího charakteru vůči žalovanému. Žalovaný tak byl přesvědčen, že z jeho strany došlo ke zcela adekvátnímu postupu při ochraně svých zájmů zejména v řízení [spisová značka]. 3. Soud si v prvé řadě vymezil předmět žalovaného zásahu. Tento pak spočíval toliko v pořízení předmětné nahrávky, když pouze k tomu směřovala žalovaná omluva. Soud se již nezabýval následujícím dějem a tím, co s touto nahrávkou žalovaný měl dělat a skutečně dělal. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný vedou spor vedený u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], předmětem sporu jsou movité věci, a to skenery. Dne 02. 09. 2020 proběhla schůzka v [anonymizováno] žalovaného, které je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, na které žalovaný pořizoval s vědomím všech zúčastněných audiovizuální záznam. Zástupce žalobce a přítomný externí auditor dali s nahráváním souhlas. Dále byl jednání účasten žalobce a 3 zaměstnanci žalovaného (prokázáno shodným tvrzením účastníků). Pokud jde o žalobce, tak ten se k provádění nahrávky vyjádřil až na konci jednání, kdy došlo mezi přítomnými ke konfliktu s tím, že žalobce s nahráváním nesouhlasil (prokázáno shodným tvrzením účastníků). 5. Žalovaný z jednání pořizoval nahrávku takovým způsobem, že v počátku nahrávky sdělil obsah úkonu a představil osoby, které jsou přítomny. Na toto nebylo v úvodu nahrávky nikterak reagováno. Celá nahrávka pak zaznamenává průběh jednání, přičemž je zřejmé, že se jedná o obchodní jednání související s mimosoudním řešením sporu vedeného u zdejšího soudu. Žalobce byl přítomen osobně, dále byl přítomen jeho zástupce a [anonymizováno] [příjmení] jako žalobcův externí auditor (prokázáno citovanou nahrávkou a shodnými tvrzeními účastníků). 6. Z provedeného dokazování je dále zřejmé, že účastníci mají větší počet soudních sporů (prokázáno žalobou na určení ze dne 10. 2. 2020, žalobou na ochranu osobnosti ze dne 8. 9. 2020 a žalobou na vydání věcí ze dne 12. 3. 2020). Tyto spory eskalovaly až v podané trestní oznámení (prokázáno žádostí o sdělení informací), přičemž k tomu žalobce vedly události, které měly spočívat ve výhružkách a násilném prohledávání žalobcových vozidel (prokázáno trestním oznámením ze dne 3. 2. 2020). Žalobce si dále najal právní služby [anonymizováno] [příjmení], který spolupracuje se [právnická osoba], s. r. o., kde působí i [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který ve věci vystupoval za externí auditní [právnická osoba], s. r. o. jako externí auditor (prokázáno sjetinou stránek [anonymizováno] [role v řízení] a dopisy [anonymizováno] [příjmení]). Tento externí auditor kontaktoval pana [příjmení] a pana [příjmení], k nimž vznesl dotaz ohledně sdílení informace o odstoupení od smlouvy, ve kterém auditor upozorňuje na osobní odpovědnost za šíření takovýchto informací, a to v rovině civilní i trestní (prokázáno těmito dotazy). Dále činil dotazy dalším osobám ([právnická osoba], [právnická osoba], [jméno] [příjmení], paní [příjmení], [právnická osoba]) za účelem objektivizace některých sporných postupů žalovaného pro účely policejního orgánu a státního zastupitelství (prokázáno těmito dotazy) a informoval o svém šetření [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] (prokázáno dopisem [anonymizováno] [příjmení] této instituci). Nakonec externí auditor zaslal jménem [právnická osoba], [anonymizováno], výzvu zaměstnancům žalovaného, aby se zdrželi jednání ve vztahu k žalobci, kterým by poškozovali dobré jméno této společnosti. 7. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. 8. Podle § 81 odst. 1 o. z., chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. 9. Podle § 82 odst. 1 o. z, člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. 10. Podle § 84 o. z., zachytit jakýmkoli způsobem podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné jen s jeho svolením. 11. Podle § 88 odst. 1 o. z., svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. 12. V obecné rovině platí, že každý člověk je nadán osobnostními právy, kterými jsou chráněny součásti jeho osobnosti, jako je např. jeho dobré jméno, čest, soukromí, ale i podoba a hlas. Nikdo není oprávněn do těchto práv neoprávněně zasahovat. Dojde-li pak k takovému neoprávněnému zásahu, může se poškozený domáhat, aby od takového zásahu bylo nadále upuštěno, aby bylo zabráněno jeho opakování, aby byl odstraněn závadný stav a případně aby mu byla poskytnuta satisfakce za takové jednání. K tomu, aby takové jednání bylo postižitelné, musí naplňovat 3 základní znaky, a to musí se jednat o zásah, tento zásah musí být neoprávněný a musí být způsobilé způsobit poškozenému nějakou újmu (není však potřeba, aby újmu reálně způsobilo). Není-li splněna některá z těchto podmínek, nezbývá než žalobu zamítnout (viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 31. 10. 1967, sp. zn. Prz 33, nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 388/2015). 13. V daném případě došlo zcela zjevně k zásahu do žalobcových osobnostních práv, neboť žalovaný prostřednictvím svého zaměstnance pořídil žalobcovu obrazovou a zvukovou nahrávku, přičemž podoba člověka je chráněna § 84 – 90 o. z. Soud také konstatuje, že nenadálé pořízení žalobcovy nahrávky mu je způsobilé přivodit újmu a pokud by bylo takové nahrávání prováděno neoprávněně, bylo by namístě, aby se za ně žalovaný omluvil. Za této situace tak bylo provádění dalšího dokazování (výslechů svědků a žalobcův účastnický výslech) nadbytečné, když jejich výpovědi měly prokazovat vzniklou žalobcovu újmu. 14. Avšak aby se žalobce mohl domáhat ochrany proti shora uvedenému zásahu, muselo by se jednat o zásah neoprávněný. 15. Soud v prvé řadě konstatuje, že v daném případě žalovaný výslovně nedal souhlas s prováděním jeho nahrávání. Tento souhlas není možné dovozovat ze skutečnosti, že souhlas dal jeho zástupce, když žalovaný byl přítomen a mohl se vyjádřit sám. Obecně totiž platí premisa, že nevyjádřený nesouhlas automaticky neznamená, že osoba vyjadřuje svůj souhlas. Soud tak konstatuje, že nebyl naplněn předpoklad daný § 84 o. z. 16. Žalovaný však namítá, že touto nahrávkou chtěl hájit své zájmy vyplývající ze sporu vedeného pod sp. zn. [spisová značka], přičemž vycházel ze skutečností, že ze strany žalobce a jím najatého externího auditora dochází vůči žalovanému a jeho zaměstnancům k nemístným tlakům. 17. Soud konstatuje, že i za staré právní úpravy bylo možné pořizovat nahrávky jednání mezi obchodními partnery (jakož i jinými subjekty), avšak k tomuto postupu nebylo možné přistoupit automaticky bez dalšího a bylo vždy nutné brát v úvahu okolnosti daného případu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 64/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn 30 Cdo 1585/2012, nebo nález Ústavního soudu