35 C 48/2021-52 — Okresní soud Praha-východ

1. Soud posuzoval žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu ze dne 19. 12. 2018 [číslo] na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Renault [registrační značka], jejíž nedílnou součástí jsou pojistné podmínky žalobce. Žalovaný se zavázal hradit sjednané pojistné splatné měsíčně ve výši 1 173 Kč. Pojištění zaniklo k 6. 4. 2019 po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na možný zánik pojištění (za upomínání si žalobce účtuje poplatek 50 Kč). Za období od 19. 12. 2018 do 6. 4. 2016 žalovaný sjednané pojistné neuhradil a dluží tak zažalovanou částku, kterou přes upomínku dosud neuhradil. Vzhledem k tomu, že je žalovaný s prodlením peněžitého dluhu požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení. 2. Svou mezinárodní příslušnost stanovil soud dle čl. 14 nařízení Brusel I bis. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci platně uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] dne 19. 12. 2018 na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Renault [registrační značka], v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelné splátky pojistného stanovené ve výši 1 173 Kč měsíčně. Protože žalovaný pojistné nehradil, zanikla pojistná smlouva z tohoto důvodu ke dni 6. 4. 2019 poté, co mu byla zaslána výzva k plnění s upozorněním, že nezaplatí-li dlužné pojistné, dojde k zániku pojištění, rovněž byl informován o zániku pojištění. Za období platnosti smlouvy, tj. od 19. 12. 2018 do 6. 4. 2016, žalovaný dluží pojistné ve výši zažalované částky (ponížené o sjednaný poplatek za upomínání), které ani přes výzvu neuhradil. 4. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků dle čl. 3 nařízení Řím I podle práva České republiky tak, že uzavřeli pojistnou smlouvu dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, v platném znění (dále jen„ zákon“). Dle ust. § 1 odst. 3 citovaného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle ust. § 3 zákona pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu škody z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 5. Ze shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je v části týkající se dlužného pojistného důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Pokud jde o poplatek za upomínání, tak obsahově se jedná o paušalizované náklady na upomínání, jejichž výše byla sjednána a je přiměřená. Soud jej proto žalobci přiznal. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobci zákonný ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 690 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 000 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 200 Kč ve výši 462 Kč.