36 C 474/2021 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 65 467 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně řídil žalovaný dne 7. 3. 2020 kolem 23:30 hodin [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka], před budovou [adresa] v ulici [ulice] na [obec a číslo]. V průběhu jízdy při couvání poškodil levou přední boční část osobního motorového vozidla [značka automobilu], typ [příjmení], reg.zn. [anonymizováno]. Poté z místa nehody odjel, aniž by splnil povinnosti účastníka dopravní nehody. Lísteček s kontaktními údaji zanechal žalovaný na poškozeném vozidle až dva dny po dopravní nehodě. Žalobkyně je na základě pojistné smlouvy [číslo] o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla odpovědnostním pojistitelem vozidla žalovaného. [ulice] nehodu ze dne 7. 3. 2020 a nároky z ní eviduje žalobkyně jako pojistnou událost č. 2020, přičemž z této pojistné události vyplatila dne 1. 6. 2020 částku 55 726 Kč za opravu poškozeného vozidla a dne 5. 6. 2020 částku 9 741 za půjčení náhradního vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 11. 6. 2020 předžalobní výzvu, ve které požadovala úhradu žalované částky ve lhůtě do 31. 7. 2020. Na výzvu žalovaný nereagoval, žalobkyně tak požaduje ode dne následujícího po uplynutí uvedené lhůty rovněž zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z návrhu smlouvy pojištění vozidla [číslo] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli s počátkem ke dni 19. 10. 2018 na dobu neurčitou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla – [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka]. 5. Z detailu relace o dopravní nehodě, z potvrzení o účasti na dopravní nehodě, ze zápisu o poškození motorového vozidla a ze záznamu o dopravní nehodě soud zjistil, že neznámý řidič poškodil levou přední boční část osobního motorového vozidla [značka automobilu], typ [příjmení], reg.zn. [anonymizováno], zaparkovaného podél pravého okraje vozovky před budovou [adresa], přičemž na uvedeném vozidle vznikla hmotná škoda. Řidič z místa dopravní nehody odjel a nehodu Policii ČR neoznámil. Dva dny po dopravní nehodě zanechal žalovaný za stěračem poškozeného automobilu lísteček se svými kontaktními údaji a následně uvedl, že v noci při couvání neodhadl vzdálenost. 6. Ze záznamu o telefonickém hlášení – povinné ručení soud zjistil, že žalovaný dne 11. 3. 2020 nahlásil žalobkyni dopravní nehodu, kterou způsobil dne 7. 3. 2020 kolem 23:30 hodin svým [značka automobilu], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Žalovaný uvedl, že pršelo, nebylo kde zaparkovat, a potřeboval vyložit z automobilu nějaké věci, přičemž zacouval a narazil do jiného vozidla. 7. Z faktury [číslo] z výpočtu plnění – POV, z faktury – daňového dokladu č. [anonymizováno], smlouvy o pronájmu vozu č. [anonymizováno], z prohlášení zákazníka – plná moc a z kalkulace opravy č. 2020 [číslo] soud zjistil, že náklady na opravu poškozeného automobilu tovární značky Opel, typ [příjmení], reg.zn. [anonymizováno], činily 55 725,34 Kč. Poškozená [jméno] [příjmení] měla na 7 dnů náhradní automobil, přičemž cena pronájmu tohoto náhradního automobilu činila 9 740,50 Kč. 8. Z příkazu k platbě ze dne 1. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně proplatila náklady na opravu poškozeného automobilu ve výši 55 726 Kč. 9. Z příkazu k platbě ze dne 5. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně proplatila cenu za pronájem náhradního automobilu ve výši 9 741 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 6. 2020 a poštovního podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k zaplacení žalované částky ve lhůtě do 31. 7. 2020. 11. Na základě shora uvedených zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný dne 7. 3. 2020 kolem 23:30 hodin způsobil dopravní nehodu, při které došlo k poškození jiného automobilu, přičemž žalovaný od této dopravní nehodu odjel a ani tuto dopravní nehodu neoznámil Policii ČR. Žalobkyně je odpovědnostním pojistitelem vozidla žalovaného. Za opravu poškozeného automobilu žalobkyně proplatila poškozenému částku 55 726 Kč a za pronájem náhradního automobilu částku 9 741 Kč, tj. celkem 65 467 Kč. Jelikož žalovaný od místa dopravní nehody odjel a tím porušil svou povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích, požaduje po něm žalobkyně to, co za něj poškozenému plnila. Žalovaný na svůj dluh ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. 12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 13. Podle § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pro účely tohoto zákona rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. 14. Podle § 10 odst. 1 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. 15. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. 16. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako osoba, která je pojištěným ve smyslu § 2 písm. f) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, způsobil dopravní nehodu, v důsledku které vznikla škoda třetí osobě, a tato škoda byla uhrazena žalobkyní. Žalobkyně podávala žalobu z toho důvodu, že má právo po žalovaném jakožto pojištěném požadovat to, co za něj plnila, neboť žalovaný z místa nehody odjel, aniž by věc jakkoli řešil, nehodu oznámil a vyčkal příjezdu Policie ČR. Žalovaný tak svým jednáním naplnil uplatnění postižního důvodu ve smyslu § 10 odst. 1, písm. b) a c) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Uvedená zákonná ustanovení, jak vyplývá z důvodové zprávy, směřují například k případům, kdy řidič z místa nehody ujede nebo jinak postupuje s cílem vyhnout se např. dechové zkoušce. A tím také možnému regresnímu postihu dle § 10 odst. 1, písm. i) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který by jinak proti němu pojišťovna uplatnila. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvu, aby žalovanou částku žalobkyni zaplatil ve lhůtě do 31. 7. 2020, je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobkyni náleží též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud považuje skutkový stav věci za dostatečně prokázaný a podanou žalobu tedy za důvodnou. Nároku žalobkyně proto zcela vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 17 284 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 619 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a odpovídající 21 % DPH ve výši 2 545,20 Kč, jelikož zástupce žalobkyně je plátcem této daně, celkem tedy náhradě nákladů řízení činí 17 284,20 Kč. 18. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody k jejímu prodloužení čí stanovení splátek