6 C 176/2021-17 — Okresní soud Praha-východ

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10 597,29 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o běžném účtu (č. [bankovní účet]) uzavřené mezi účastníky dne 26. 10. 2015 ve znění Smlouvy o povoleném debetu ze dne 3. 11. 2015. Žalovaný přečerpal limit povolených finančních prostředků (10 000 Kč) na uvedeném účtu. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 o.s.ř., vyzval soud účastníky podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud proto ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání. Ze smlouvy uzavřené dne 26. 10. 2015 ve spojení s příslušnými obchodními podmínkami, které jsou její nedílnou součástí, a dále smlouvy ze dne 3. 11. 2015 zjistil soud, že se žalobkyně jakožto banka se zavázala zřídit pro žalovaného jakožto klienta běžný účet č. [bankovní účet] s povoleným debetem do výše limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázala nepřekročit zůstatek na účtu do nepovoleného debetu (nad rámec povoleného debetu). Podle obchodních podmínek byl pro případ vzniku nepovoleného debetu (přečerpání prostředků na účtu) povinen žalovaný neprodleně zajistit vyrovnání zůstatku na účtu. Z historického výpisu z účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný přečerpal zůstatek na účtu do částky 10 597,29 Kč. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi účastníky smlouvou o běžném účtu ve smyslu ust. § 2662 a násl. o. z., kterou se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že si žalovaný nechal zřídit u žalobkyně běžný účet, dostal se v rozporu s obchodními podmínkami banky do nepovoleného debetu, v důsledku čehož mu vznikl dluh v žalované výši, který dosud neuhradil. Tím, že žalovaný nesplnil řádně a včas svůj závazek, dostal se do prodlení a je povinen podle § 1970 o. z. platit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši zákonné (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud proto shledal nárok žalobkyně důvodným a rozhodl, jak shora uvedeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, která sestává ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z částky 300 Kč představují paušální náhradu hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.