7 C 224/2021-19 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2020 domáhala zaplacení částky 15 260,11 Kč s příslušenstvím z titulu Účastnických smluv o poskytování služeb elektronických komunikací č. 59203498 a č. 11752048, v rámci kterých žalovaná čerpala prostřednictvím žalobkyně služby poskytované třetími osobami prostřednictvím služeb elektronických komunikací. Dále uzavřela kupní smlouvu ke koncovému zařízení Huawei Nova 3 a smlouvu o pronájmu koncového zařízení Huawei B525. Žalovaná se zavázala řádně platit vyúčtované částky dle všeobecných obchodních podmínek společnosti, které byly součástí Účastnické smlouvy. Žalovaná však neuhradila vyúčtované služby, nevrátila pronajaté zařízení, čímž vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu a dluží též splátky za zakoupené koncové zařízení. Celkem v žalované výši dle vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 29. 10. 2019, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 6. 2019, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 7. 2019, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 8. 2019 a vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 11. 12. 2019. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci je dána pravomoc soudů, neboť předmět řízení nespadá pod definici služeb elektronických komunikací podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v účinném znění, a není tak dána pravomoc Českého telekomunikačního úřadu podle § 129 tohoto zákona. 4. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V projednávané věci byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání; k výzvě byla připojena doložka, že v případě, že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žádný z účastníků se nevyjádřil. Podmínky pro postup podle § 115a o. s. ř. tedy byly splněny. 5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Dne 30. 5. 2019 uzavřely žalobkyně a žalovaná Účastnickou smlouvu č. 59203498, podle které měla žalobkyně žalované poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby v rámci telefonního čísla [tel. číslo]. Žalovaná pak za to měla žalobkyni platit částku dle vyúčtování. Součástí smlouvy byly i Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Součástí smlouvy byla dohoda o pronájmu koncového zařízení IMEI [číslo] typu Huawei B525 a současně se strany smlouvy dohodli na smluvní pokutě v případě nevrácení pronajatého zařízení ve výši 4 000 Kč (z Účastnické smlouvy č. 59203498). Žalobkyně dále uzavřela s žalovanou Účastnickou smlouvu č. 11752048, podle které měla žalobkyně žalované poskytovat základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby včetně služeb třetích stran v rámci telefonního čísla [tel. číslo] Součástí smlouvy byla i dohoda o koupi koncového zařízení IMEI [číslo] Huawei Nova 3 – Fialový, přičemž při převzetí žalovaná uhradila cenu 99 Kč a zbytek ceny ve výši 9 890 Kč se zavázala uhradit ve 23 měsíčních splátkách po 430 Kč. Všechny výše uvedené účastnické smlouvy byly ze strany žalobkyně vypovězeny ke dni 21. 9. 2019 (z Výpovědi účastnických smluv ze dne 3. 9. 2019) 6. Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 29. 10. 2019 na částku 7 740 představující splátky za zařízení jakožto nesplacenou kupní cenu, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 6. 2019 na částku 430 Kč za splátku zařízení, na částku 6,78 Kč za pronájem zařízení a na částku 285,99 Kč za služby třetích stran, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 7. 2019 na částku 430 Kč za splátku zařízení, na částku 30 Kč za pronájem zařízení a na částku 876 Kč za služby třetích stran, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 20. 8. 2019 na částku 19,35 Kč za pronájem zařízení a na částku 1 450,99 Kč za služby třetích stran, vyúčtování [číslo] s datem splatnosti dne 11. 12. 2019 na částku 4 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácení koncového zařízení Huawei B525 (z vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] z vyúčtování [číslo]). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 11. 9. 2020. 7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 8. Podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. 9. Podle § 2079 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Podle § 2085 odst. 1 o. z., jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. 10. Podle ustanovení § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 11. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud posoudil Účastnickou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalované umožnit z telefonních čísel zasílat SMS na speciálně zpoplatněná čísla a další služby třetích stran, jako nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), která se svou povahou nejvíce blíží smlouvě kupní podle § 2079 a násl. o. z. Žalovaná tak byla povinna žalobkyni platit sjednanou cenu za využití této služby. Podle ustanovení § 2079 o. z. posoudil soud rovněž dohodu žalobkyně s žalovanou o prodeji koncového zařízení Huawei Nova 3. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni kupní cenu ve splátkách. Žalovaná však tuto svou povinnost nesplnila. Žalobkyně splnila dále svůj závazek z Účastnické smlouvy o pronájmu koncového zařízení Huawei B525, když odevzdala žalované koncové zařízení, žalovaná však svou povinnost platit za pronájem zařízení nesplnila a po skončení smlouvy zařízení nevrátila. Žalobkyni tak vznikl kromě částek za pronájem zařízení rovněž nárok na úhradu smluvní pokuty za nevrácení zařízení. Žalobou nárokovaná částka ve výši 15 260,11 Kč se tak skládá z dlužných splátek za zařízení ve výši 8 600 Kč, za poskytnuté služby třetích stran ve výši 2 660,11 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč. 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná je se splněním svého peněžitého dluhu v prodlení a ze zjištěného skutkového stavu nevyplývá, že by za své prodlení nebyla odpovědná, soud přiznal žalobkyni i požadované úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní, která nepřesahuje výši stanovenou prováděcím předpisem (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 15. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 o.s.ř., když žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení co do odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů postupoval soud podle § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném ke dni podání žaloby (dále jen„ vyhláška“), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a v řízení je uplatněno peněžité plnění, jehož tarifní hodnota podle vyhlášky nepřevyšuje 50 000 Kč Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč a dále náklady