7 C 386/2021-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 14. 6. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 13 589,27 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že tento nárok vznikl na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 31. 1. 2020, na základě níž dodávala žalobkyně žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného. Za odebranou elektřinu vystavila žalobkyně žalovanému fakturu č. 004102572761 splatnou dne 13. 10. 2020 a znějící na částku 13 589,27 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaný, ač byl k úhradě dlužné částky vyzván, do dnešního dne ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Strany se ve stanovené lhůtě nevyjádřily, ačkoli předmětné usnesení jim bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 1. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa žalovaného] (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 1. 2020). Za období od 1. 5. 2020 do 21. 9. 2020 vyúčtovala dodanou elektřinu žalobkyně žalovanému fakturou č. 004102572761 splatnou dne 13. 10. 2020 a znějící na částku 13 589,27 Kč (prokázáno fakturou č. 004102572761). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 20. 4. 2021 (prokázáno výzvou ze dne 20. 4. 2021 včetně podacího lístku). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o dodávce elektřiny dle ustanovení § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 7. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodala elektrickou energii do odběrného místa žalovaného, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaný však svou povinnost za dodanou elektrickou energii zaplatit řádně a včas cenu nesplnil. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 13 589,27 Kč včetně zákonného úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.), tedy ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 300 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 35 C 173/2020, 22 C 440/2019 či 21 C 159/2019) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.