8 C 35/2021-23 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu neuhrazení ceny za dodávku elektřiny dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 8. 1. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala do odběrného místa určeného ve smlouvě dodávat elektřinu a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu zaplatit cenu. Žalobkyně dodala do odběrného místa v období od 6. 8. 2019 do 9. 1. 2020 elektřinu a vystavila žalované fakturu znějící na částku 5 725 Kč se splatností 21. 5. 2020. Žalovaná do data splatnosti neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla k úhradě žalované částky vyzvána předžalobní upomínkou. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o dodávce elektřiny dle ustanovení § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“). 7. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně dodala elektřinu do odběrného místa žalované, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy, žalovaná však svou povinnost za dodanou elektřinu zaplatit řádně a včas cenu nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokované částky ve výši 5 725 Kč. 10. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyni dále náleží náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, neboť smlouva byla uzavřena mezi podnikateli (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 725 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.