8 C 411/2020-18 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř. 2. Předmětem řízení bylo zaplacení peněžité částky a příslušenství, specifikovaných výše ve výroku I., to vše z titulu neplacení poplatků za televizní vysílání za období od července 2019 do ledna 2020. 3. Z předložených listin, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný je držitelem televizního přijímače, který je přihlášen od období leden 2007, a vznikla mu tak dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, povinnost hradit měsíčně televizní poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaný za období od října 2019 do ledna 2020 neuhradil na televizním poplatku ničeho a zůstal tak žalobkyni za 4 měsíce dlužen částku 540 Kč. 4. Z úřední činnosti soud zjistil, že u soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], jehož předmětem bylo zaplacení částky 540 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení poplatků za televizní vysílání, a to za období od června 2019 do září 2019. Řízení bylo skončeno jeho zastavením z důvodu zpětvzetí žaloby s odůvodněním, že žalovaný žalovanou částku v plném rozsahu uhradil. 5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. 6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. 7. Podle ustanovení § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 8. Podle ustanovení § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 9. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě předložených listinných důkazů a citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost, když televizní poplatek v období od října 2019 do ledna 2020 nehradil řádně a včas a vznikla mu tak vůči žalobkyni dluh ve výši 540 Kč. S ohledem na skutečnost, že v období od července 2019 do září 2019 byl žalovaným poplatek uhrazen, soud v tomto rozsahu žalobu zamítl. 12. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je povinen podle § 1970 o.z. platit ode dne následujícího po splatnosti z (každé dílčí) dlužné částky úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, přičemž soud žalobkyni přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z přiznané částky ve výši 46,04 Kč (za období od 16. 10. 2019 do 15. 10. 2020, od 16. 11. 2019 do 15. 10. 2020, od 16. 12. 2019 do 15. 10. 2020 a od 16. 1. 2020 do 15. 10. 2020). Ve zbytku bylo příslušenství zamítnuto. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 324 Kč. Tato částka představuje 28,76 % z jejich celkové výše 1 126 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně (64,38 %) a neúspěchu žalobkyně (35,62 %), když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 910,35 Kč (832 + 78,35) bylo přiznáno celkem 586,04 Kč (540 + 46,04). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 832 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.