8 C 432/2021-22 — Okresní soud Praha-východ

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z povozu vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání se nevyjádřili, a soud tak dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl v období od 28. 3. 2019 do 21. 5. 2019 provozovatelem vozidla – nákladní automobil státní poznávací značky [anonymizováno] [číslo] s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný tak měl povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to na základě zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“). Žalovaným však tato povinnost nebyla splněna, a to v období od 5 28. 3. 2019 do 21. 5. 2019, tedy po celkovou dobu 55 dní. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 4 730 Kč (55 x 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 5 030 Kč. Žalovaný byl k úhradě tohoto příspěvku ze strany žalobkyně opakovaně vyzýván. Splatnost příspěvku nastala ke dni 15. 3. 2020. Žalovaný postupně žalobkyni uhradil celkem 3 000 Kč, přičemž tak učinil ve 3 splátkách po 1 000 Kč. První splátka byla uhrazena dne 12. 2. 2021, druhá splátka dne 4. 3. 2021, a třetí, poslední splátka byla uhrazena dne 29. 4. 2021. Žalovaný tak zůstal dlužen žalobkyni částku ve výši 2 030 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění předžalobní upomínkou, částka ve výši 2 030 Kč však zůstala neuhrazena. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. 8. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ vyhláška“), nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 12. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 13. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. 14. Podle ustanovení § 2a vyhlášky výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 15. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Žalovaný porušil svou zákonnou povinnost mu stanovenou v ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na úhradu příspěvku za každý den porušení zákonné povinnosti ve výši 4 730 Kč (55 dní x 86 Kč) spolu s náklady spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, tj. celkem na částku 5 030 Kč. Žalovaný na dlužnou částku uhradil celkem 3 000 Kč a zůstal tak dlužen částku ve výši 2 030 Kč. Jelikož žalovaný neuhradil dlužnou částku žalobkyni i přes její výzvu včas, vznikl žalobkyni nárok taktéž na zákonný úrok z prodlení, který jí soud přiznal ve výši uplatněné žalobou, neboť takto uplatněný úrok odpovídá tomu, jak žalovaný postupně splácel svůj dluh. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 18. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy zcela úspěšná žalobkyně podala před podáním této žaloby vůči žalovanému další žalobu s prakticky totožným skutkovým i právním základem. Jedinou odlišností mezi oběma žalobami bylo období, za nějž žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku. Žalobkyni přitom nebránilo nic v podání žaloby jedné k domáhání se všech částek současně. Předmětem tohoto řízení, zahájeného dne 29. 7. 2021, bylo nezaplacení příspěvku za období od 28. 3. 2019 do 21. 5. 2019. Předmětem řízení zahájeného u zdejšího soudu dne 28. 5. 2021, vedeného pod sp. zn. 36 C 357/2021, bylo nezaplacení příspěvku za období od 22. 3. 2020 do 2. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že první z žalob byla podána dne 28. 5. 2021 a pozdější z žalovaných období skončilo dne 2. 6. 2020, měla žalobkyně téměř 10 měsíců na to, aby oba nároky stihla zpracovat a uplatnit jednou žalobou, což je doba více než dostatečná. V řízení se sp. zn. 36 C 357/2021 již byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši 1 489 Kč, což je částka, kterou žalobkyně požaduje i v tomto řízení. Pokud by se žalobkyně domáhala úhrady obou nároků současně, odpovídala by náhrada nákladů rovněž částce ve výši 1 489 Kč, která by sestávala ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 608 Kč (součet požadovaných plnění v obou řízeních) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že částka ve výši 1 489 Kč již byla žalobkyni přiznána v řízení se sp. zn. 36 C 357/2021 shledal soud, že v nynějším řízení žalobkyni nevznikly žádné účelně vynaložené náklady řízení a rozhodl proto ve výroku II. ta